Prohledat tento blog

TO ENGLISH SPEAKING READERS

This blog is dedicated to the rockband The Crash from Czech republic, which has existed since 1968 till 1971 and played mostly music from the late sixties and early seventies. In 2010, after more than 40 years the members of the band came together and again started from where they stopped in 1971. Almost complete original group was together up to 2012. Currently they play on regular basis whenever there is interest for their music. Only one original member of the band is left, namely Tomáš Stabenow - accompanying guitar after original drummer "Chinese" has stopped in 2018. Solo guitarist Láďa Biela joined the group in 2011. In 2013 came bass guitarist Vítek Šebesta. New drummer Milan Bačo joined band again in 2019. He used to play with The Crash durig years 1969-1971. Aim of the band is to play music of those great bygone days. This blog-page was created in order to give some information about band's history, support their effort in continuing to play and bring to you latest news about the band and upcoming performances.

The Crash

The Crash

čtvrtek 29. prosince 2011

Hraní ve Varech

Akce Nejdeckých kapel v Karlových  Varech proběhla celkem v pohodě, a ke spokojenosti jak návštěvníků, tak i zůčastněných rockových skupin. Atmosféra v sále byla více než dobrá a to, že se jednalo jen o obyčejný pracovní den, neovlivnilo návštěvnost, která byla velmi slušná. O celé akci informuje podrobněji portal.crash-club.cz: http://portal.crash-club.cz/blog/tabid/101/EntryId/252/HRADBY-MESTA-K-V-PROVALENY-ALE-HLAVNE-DIKY-MLADE-KAPELE-DOVOLENY-NAPETI.aspx

Jako první nastoupila Nejdecká kapela Dovolený Napětí. Její repertoár tvoří výhradně vlastní tvorba a hraje Punk-Rock. Přivezla sebou i početnou skupinu svých příznivců, kteří dokázali svým nadšením a elánem na parketu před kapelou vytvořit super atmosféru. Je dobré, když se mladým kapelám dá příležitost vystupovat a získat tak cenné zkušenosti do dalšího hraní. To tato akce určitě splnila. 

Další na řadě byli novodobí The Crash, pro které toto vystoupení znamenalo premiéru v Karlových Varech. Bylo znát, že se kvalita jejich hraní postupně zlepšuje, i když se tentokráte hrálo bez Toma Stabenowa, který skončil na marodce. Obětavě a nezištně ho zaskakoval Jirka Hilburger z kapely VAR. Proto mu touto cestou ještě jednou moc děkujeme za jeho pomoc. Repertoár kapely byl rozdělen na dvě části, a je stále jasnější, že musí být definitivně rozšířen. Obecenstvu se podaný výkon líbil a o to tu šlo. 

Třetí v pořadí se představili karlovarskému obecenstvu VAR s jejich celkem tvrdou rockovou smrští. Zrovna tak jako Dovolený Napětí, i jejich repertoár tvoří víceméně vlastní tvorba. Hrají pouze ve třech a o zpěv se stará leader a kytarista kapely Jirka Hilburger. Pro něho znamenalo hraní ve Varech docela mimořádné vypětí, protože si již odehrál sérii s The Crash a následovně se svojí skupinou. Také proto si po hraní stěžoval na bolest v jeho levé ruce, na které utrpěl v minulosti těžký úraz. O to více si vážíme jeho předvedeného výkonu. I VAR měl ve Varech úspěch a mohou být na své vystoupení právem pyšní. 

Takže suma sumárum vydařená akce, o které se předem mezi skeptiky pochybovalo. Zase se ukázalo, že kde je dobrá vůle, tam to většinou i dobře dopadne. Děkuji všem návštěvníkům za jejich přízeň, a současně jim přejeme velmi vydařený, úspěšný a na muziku bohatý Nový Rok 2012.

středa 14. prosince 2011

The Crash - letos poslední vystoupení


První vystoupení novodobých The Crash ve Varech a naše poslední v letošním roce. Spolu s kapelou VAR a Dovolený napětí z Nejdku to bude naprosto Nejdecká záležitost. Crasháci jsou bohužel donuceni zahrát bez Toma Stabenowa, který má zdravotní problémy. Zaskočí ho Jirka Hilburger z kapely VAR, který také měl velkou zásluhu na tom, že se nynější The Crash vůbec rozjeli. Zveme proto všechny známé, příznivce a přátele, aby se na celou tu sešlost z Nejdku přišli podívat. Je to také jedinečná příležitost pro ty, kdo si nás  ještě neměli možnost poslechnout. Začátek je v 19:00 hodin a vstupné již není dobrovolné jak hlásí plakát ale 80 kaček. Již se na všechny těšíme... The Crash

neděle 11. prosince 2011

CCR - Bad Moon Rising by The Crash (cover)


Záznam z hraní The Crash v Chebu 26.11.2011 je dělán přes mobil a proto má velice špatný zvuk.

Status Quo - Lucille

Status Quo - When You Walk In The Room

Status Quo - Caroline

CCR - Who'll Stop The Rain

The Kinks - All Day And All Of The Night

The Creation - Painter Man

CCR - Hey, Tonight


CCR - Fortunate Son

úterý 6. prosince 2011

Prosba o pomoc

Blíží se nám konec roku a ten sebou přinesl pro kapelu jednu nepříjemnou změnu. Tou je ztráta zkušebny v kulturáku v Nové Roli, čímž nám vzniknul problém, protože kapela teď nemá kde zkoušet. Z tohoto důvodu bychom proto rádi touto cestou apelovali na všechny naše přátele, známé i příznivce The Crash, zdali by se nám nepokusili pomoci s hledáním prostor nové zkušebny. Více očí víc vidí a více uší víc slyší! Ideálním místem by byl Nejdek ale i jakákoliv jiná lokalita je naprosto vítána. O případných možnostech nás můžete informovat na e-mailové adrese: hermesch@seznam.cz nebo v.li@email.cz . Také lze volat na pevnou linku 468003282. Již předem všem srdečně děkujeme za jakoukoli pomoc, radu, tip apod. Vaše kapela The Crash.


čtvrtek 1. prosince 2011

Poslední čaje v KaSSu Cheb

Recenze Milana Chmelenského

Poslední čaje v KaSSu nebo-li také, jak bylo uvedeno na některých stránkách, "Taneční čaje po 45 letech" se uskutečnily v chebském Kassu 26.11.2011. Úvodem musím přiznat, že to byl výborný večer a že není na místě cokoliv hodnotit negativně i když jsem hned po příchodu do sálu byl nemile překvapen tím, že místa k sezení jsou předem reservována. Naštěstí přímo pod pódiem zřejmě sedět nikdo nechtěl, tak alespoň tam jsem našel místa, kde jsem se společně s přáteli ze skupiny Goodtime usadil i když zvuk zde nebyl příliš dobrý. První kapelou, kteří vystoupili na pódium byli domácí "Yardy´s Band". Znám tuto kapelu jako bluesové seskupení kolem zpěváka Jardy Krištofoviče, ale tento večer skupina pojala ryze v duchu 60. let. První osmiskladbová série byla věnována skupině Beatles. Mimo jiné zazněly skladby: Back in the U.S.S.R., Come Together, Kansas City, The Night Before, She´s A Woman, Act Naturally. V další sérii si přítomní poslechli směs skladeb různých interpretů, např. Caroline - Status Quo, Cocain a další věc od J.J.Caleho, Dům u vycházejícího slunce - Animals, Hey Joe - známá v podání J.Hendrixe, You Don´t Love Me - Allamn Brothers Band a skladbu Midnight Special, kterou hraje spousta jiných kapel. Yardy´s band do sytosti využívali obě sólové kytary a čtyři zpěváky, takže o vokály bylo postaráno. Nálada v sále se stupňovala každou další sérií. V té třetí zaznělo pět známých skladeb, které hrála (možná pořád hraje) skupina Rolling Stones: Satisfaction, Route 66, Last Time, Jumpin´Jack Flash, Honky Tonk Woman. Yardy´s Band otevřeli tento večer a nastartovali skvělou náladu v sále. Tento večer vystoupili v obsazení: Jára Krištofovič - zpěv, foukačka, Zdeněk Pejsar baskytara, zpěv, Milan Morava - sólová kytara, zpěv, Jiří "Barkas" Borovička - sólová kytara a Václav Hess - bicí, zpěv.

Po docela krátké přestávce vystoupila na pódium další domácí příležitostní skupina "Old Boys Pepy Krále", ve které mimo jiných hrají i členové kdysi známé chebské skupiny 60.let "Sconce" (též také jako Count & Sconce). Repertoár této početné formace se skládal nejen ze skladeb 60.let, ale také i těch padesátých minulého století. Úvodní známou "Paint It Black" od Rolling Stones začalo jejich vystoupení. Ve čtyřech sériích jsme slyšeli například skladby: Words (Bee Gees), Proud Mary (Creedence Clearwater Revival), Memphis Tennessee (Chuck Berry), Mighty Queen (Manfred Mann), With A Girl Like You (Troggs), I´m Believer (Monkees), Winchester Cathedral (New Vaudeville Band), Hold Tight (Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich), Daydream (Lovin´Spoonful), Summertime Blues (Eddie Cochran), San Francisco Night (Eric Burdon & The Animals) a starou známou "Nashledanou krokodýle, nashledanou kajmane". Sympatické bylo také, že kapela zahrála jednu vlastní skladbu z doby působení skupiny Sconce, která v době 60.let byla velmi oblíbená a jmenovala se Černá kočka. Na pódiu se vystřídali tři bubeníci (Karel Juhos, Josef Koula...) jeden z kytaristů člen hard-rockových "All Right" Jiří Borovička, na baskytaru Pepa Král, na saxofon Jan Šrámek, na varhany Josef Stain, Míla Hrabě - zpěv a kytara Jiří Henzl. Old Boys se líbili, vzláště pamětníkům, žel já jsem v 60.letech skupinu Sconce nikdy neslyšel. Na přídavek nebyl čas, neboť za dveřmi již čekali The Crash. Pamětníků bylo v sále jistě dost, ale já jsem byl upozorněn pouze na některé členy velmi úspěšné chebské skupiny The Skittles. Poznal jsem pouze známého kytaristu a zpěváka Karla Baštáře.

Třetí a zároveň poslední kapelou tohoto vyjímečného večera byli The Crash z Nejdku. Skupina, jež se dala dohromady letos a svou premiéru po 40. letech, odehrála v květnu 2011 v Nové Roli. Chebské publikum přijalo tuto skupinu velmi vstřícně a od první skladby dávalo najevo svou spokojenost. Podíl na tom měl i zpěvák Crash Venca Vozka, který v Chebu žije. Doprovodnou kytaru a vokál měl na starost Tomáš Stabenow, sólovou kytaru a zpěv, nový člen kapely Láďa Biela, bicí a zpěv Václav "Číňan" Li a baskytaru Bohumír "Bondy" Dvořák. Se zpěvem pomohl i bývalý kytarista skupiny Jiří Hilburger. Parket byl doslova přeplněný, že se téměř nedalo projít k výčepu. Lidé různých věkových kategorií se bavili nadoraz. Crasháci od první skladby pustili do svých posluchařů trochu více decibelů než předešlá kapela a vyšponovali bavící se tanečníky do maximálních výkonů, což jsem nejednou pocítil i u svého stolu. Žel, pro mě a manželku byl čas neúprosný a vlak z Chebu do Chodova odjížděl přesně. Museli jsme se v polovině druhé série zvednout a sál v tom nejlepším opustit a spěchat večerním, jinak moc hezky osvětleným, Chebem na nádraží. Pro úplnost, v provedení skupiny Crash jsme slyšeli jen prvních osm skladeb od známých interpertů jako byli např. Creedence Clearwater Revival, Kinks, Equals, Creation nebo Little Richard. Závěrem musím napsat, že to byla velmi povedená akce a že lidé v Chebu se opravdu umí bavit. Doufám, že za rok se zase všichni sejdeme na Tanečních čajích big beatu 60.let.

V galerii je celkem 73 fotografií, ale blog je uspořádal v opačném pořadí. Zde je odkaz na galerii: http://musiclife-emerson.blog.cz/galerie/posledni-caje-v-kassu-cheb

úterý 29. listopadu 2011

Hraní v Chebském KASSu

Sobota 26 listopadu 2011 stála ve znamení vůbec poslední akce v Chebském KASSu, které se zůčastnily tři kapely, jmenovitě Yardy´s Band, Old Boys P. Krále a The Crash. Co se složení kapel týkalo, tak se jednalo výhradně o staré rockery (bigbíťáky), které ještě chuť do hraní neopustila. Sál byl nabitý k prasknutí a atmosféra nás hodila skutečně o těch 45 let nazpět. Nálada mezi lidmi vynikající, prostě neuvěřitelná ve srovnání s naším K.V. regionem. Na parketu před podiem by nepropadla ani jehla a ten vlastně zabíral tři čtvrtiny sálu. Lidé se skutečně bezprostředně bavili a měli živý kontakt s vystupujícími kapelami. Každá kapela měla svůj osobitý způsob podání repertoáru, který se u všech kapel skládal z muziky šedesátých a počátku sedmdesátých let. Lidem se to evidentně líbilo a při pohledu do obecenstva mě mimoděk napadlo, aby někdo z nich náhodou při tom křepčení nedostal nějakou tu příhodu (mrtvici). Věk obecenstva odpovídal zhruba věku muzikantů, takže všichni byli na stejné vlně. Je jasné, že zde silně vládla nostalgie a návrat všech do časů minulých. To se opravdu povedlo.


Samotní The Crash nastoupili jako poslední. Trochu jsme si dělali starosti, protože Tomáš Stabenow i Bondy nejsou v poslední době zdravotně ve své kůži. Hrálo se tak, jak je kapela zvyklá, tj. pěkně řízně, čímž jsme se lišili od předchozích skupin. To skvěle sedlo obecenstvu a po každé skladbě zněl potlesk, pískání a jiné halasné zvukové projevy. Čím déle jsme hráli, tím se to jen stupňovalo a po poslední skladbě došlo vyloženě na skandování typu „Přidat a  ještě“.  Za podpory přítomného Jirky Hilburgera jsme tedy dvě skladby zopakovaly a tím celý večer uzavřeli. O tom, že náš repertoár je příliš krátký, samozřejmě víme. Zde se jasně ukázala nutnost o jeho rozšíření. Není třeba dodávat, že tato akce byla vyjímečně zdařilá a všichni, jak diváci tak i kapely byli náramně spokojeni. O to se zasloužila i výborná zvuková technika, kterou obstaral Lumír Špetlík, a který je k dosažení na čísle 721475844. Bylo to výborně připravené ukončení jedné éry – éry KASSu. Náš dík patří pořadatelům a všem, kdo na této akci byli.
Milan Chmelenský který také na akci byl, pořídil sérii fotek, které jsou umístěny na připojeném odkazu:

https://picasaweb.google.com/114595467914923135386/CajeCHEB28Listopadu2011

pátek 18. listopadu 2011

43. výročí založení The Crash

9. listopadu tomu bylo přesně 43 let co kapela The Crash poprvé vystoupila na veřejnosti v Kulturním domě v Nejdku. Nikdo tehdy ještě netušil, že po dobrém jméně které si později skupina vytvořila ve svém okolí, a to hlavně zásluhou svého domovského klubu na Suché, zvaném Čína, bude celkem zanedlouho rozpuštěna. Nátlak ze strany tehdejšího establishmentu byl natolik silný, že normální hraní se stalo po téměř třech letech prakticky nemožné. Beat-club na Suché byl zrušen a kapela neměla kde hrát. Nemožnost hraní platila ostatně více méně pro všechny tehdejší kapely v republice. Velkým překvapením proto bylo, když se v minulém roce dala kapela The Crash opět dohromady. Tato novější historie je již celkem známá. Jako dost velký problém, jak čas ukázal, je nepřítomnost schopného managera typu Jardy Zavadila, který kapele chybí. Po organizační stránce to proto všude skřípe a vrže, což má za následek, že kapele hrozí získání špatného jména v muzikantské obci. Je to všechno o zodpovědnosti, dodržování daného slova, komunikaci apod. Samotná dobrá vůle nestačí. Je zapotřebí praktického přístupu. V tom je rozdíl mezi amatéry a profesionály. Doufejme proto, že po této stránce dojde k zlepšení. Blízká budoucnost nám ukáže, jakým směrem se vše bude vyvíjet.

pondělí 14. listopadu 2011

Recenze Milana Chmelenského – Comeback The Crash

Dne 28.května 2011 se v sále kulturního domu v Nové Roli uskutečnil opravdu mimořádný večer. Po čtyřiceti letech zde vystoupila znovu zformovaná skupina The Crash a její pozvaní hosté kapela Greyhound. Přijel jsem do Role už tři hodiny před začátkem a nebyl jsem sám. Přivítali mě organizátoři a zatím prázdný sál již s připraveným pódiem a také velké množství dobových fotografií a plakátů, které byly vystaveny už od vstupního schodiště až do předsálí. Každý návštěvník se musel zastavit a s obdivem prohlížet obrázky ze šedesátých let. Pamětníci si zavzpomínali a procházeli se mezi fotografiemi několikrát za sebou a mnohdy i nevěřícně zakroutili hlavou. Doba před 40-50 lety je prostě už za námi a my si ji můžeme připomínat takovými akcemi jako byla ta v Nové Roli. 

Po dlouhých čtyřiceti letech se dala dohromady populární skupina Crash a dokázala všem přítomným, že to jde. Několikaměsíční tvrdé zkoušení se vyplatilo a comeback se povedl. Nejdříve se ujal slova sám Tomáš Cuhra - Šveska, který se velice zasloužil o znovuobnovení skupiny Crash a vyjmenoval pár vzácných hostů, zavzpomínal na Suchou a Crash-club a poté dal prostor samotné skupině. Celkem zaplněný sál aplaudoval po každé skladbě a taneční parket také prázdný nezůstal. Crash zahráli řadu známých skladeb především od skupiny Creedence Clearwater Revival. Mě mimo jiné potěšila skladba Painter Man od skupiny The Creation. Zvukově bylo vystoupení dobře zvládnuté, zpěv Vency Vozky i vokály byly slyšet a stejně tak i ostatní nástroje. Crasháci své vystoupení rozdělili na dvě poloviny s přestávkou, takže bylo dost prostoru i na setkání a popovídání s muzikanty. Jedním z nich byl Ivan Janiš, který přijel ze Sokolova a kdysi dávno v Crash-clubu na Suché hrál se skupinou The Four. Viděl jsem mezi hosty i další sokolováky, také Milana Šmída z Black Moon, věrnou fanynku Alenu Šimandlovou, i pár chodováků. Vzácnou návštěvou byli ale hosté z Holandska a především z daleké Kanady.

Skupina Greyhound odehrála druhou polovinu večera jako vždy v pohodě. Od úvodní skladby "Pretty Woman" až po závěrečnou "Born To Be Wild" od skupiny Steppenwolf. Líbily se i ostatní skladby repertoáru od Kinks, Cream, Little Richarda a také Led Zeppelin, kde si zvukař efektně pohrál s Onkovým hlasem. Greyhoundům to prostě šlapalo a mě tentokrát svými výkony udivoval Saša Tvrdík na bicí. Konec se však rychle přiblížil. Po rozloučení skupiny Greyhound oznámil Tomáš Stabenow všem přítomným, že si večer mohou ještě prodloužit při diskotéce. Tom společně s Bondym rozjeli přehlídku hitů pro pamětníky a především pro tanečníky, neboť parket před barem byl doslova našlapaný. Sál se ale pomalu vylidňoval, lidé se loučili, poslední stisky rukou, poslední fotografie. Rychle to uteklo. Člověk to prožíval tak intenzivně a to čas vždy běží rychleji. Děkuji všem, i když jejich jména neznám, kteří se podíleli organizačně na tomto večeru. Velké poděkování na závěr patří Šveskovi a Adince za jejich snahu, trpělivost a obětování svého času, který této akci věnovali a také i za odvoz domů do Chodova.
 http://galerie.crash-club.cz/?moid=2287

čtvrtek 10. listopadu 2011

Úvaha o vztazích mezi lidmi

Na základě pozorování jak se k sobě lidé občas chovají, jsem napsal malou úvahu, kterou jsem umístil na blog Big-beat. Nechci ji dávat na tento blog protože se sem svým tématem nehodí. Přesto si myslím, že je dostatečně  zajímavá a aktuální, abych ji nabídnul i našim čtenářům. Kliknutím na odkaz budete přesměrováni na článek.   
http://mapovani-kapel.blog.cz/1111/sama-pena

úterý 8. listopadu 2011

Jiní The Crash

Kdo bloudí po internetu a hledá náhodou kapelu The Crash z Nejdku, může klidně narazit na úplně jinou kapelu se stejným názvem. Tato The Crash byla finská pop-rocková kapela z Turku, původně ovlivněná Britpopem, ale později se nechala vést nejrůznějšími žánry, včetně Motown, Disco, New Wave a rocku 80. let. Kapela vznikla když se Teemu Brunila a Samuli Haataja setkali v roce 1991, po připojení obou Erkki Kaila a Dani Aavinena se jejich řady uzavřely. Původně se kapela nazývala Ladies & Gentlemen, ale později změnila svůj název na New Deal, a ten se pak opět změnil na The Crush. V roce 1998 byl název definitivně změněn na The Crash a Dani Aavinena nahradil klávesista, Toni Ahola. Tato kapela existovala od roku 1991–2009. Celkem vydali 5 albumů a 14 singlů. Poslední vystoupení finských The Crash se konalo na festivalu Ruisrock v jejich rodném městě Turku, 5. července 2009. 
Zde jsou dvě ukázky jak ti jiní The Crash hráli:

 http://www.youtube.com/watch?v=UH9JZ9QVeus&feature=related
 http://www.youtube.com/watch?v=SiNyUkHZKwo&feature=related              

Proto  není divu, že je někdy obtížné najít v té internetové džungli právě naše The Crash. Když člověk přidá slovo Nejdek, tak to ještě neznamená, že je doma. Může totiž narazit na všelijaké bouračky, havárie, pády letadel apod. Význam slova Crash má podle slovníku spoustu významů jako třeba: pád, srážka, zřícení, třesk, zhroucení systému, rachot, praskot, bouchnutí aj. Při troše trpělivosti se to však většinou povede a člověk se pak konečně dostane na náš blog. Kdo prostě hledá, ten najde!

pátek 4. listopadu 2011

Narozeninová párty

Kapela the Crash byla požádána, aby zahrála v pátek, dne 25.11.2011 na soukromé narozeninové oslavě, která se má konat  v Kulturním domě v Nové Roli. Mezitím se však situace změnila natolik, že bohužel z hraní sešlo na žádost pořádajících, kteří neměli jasno v organizačních věcech. Nicméně děkujeme za zájem.

neděle 30. října 2011

Hraní v Chebu

Konečně vám poskytujeme informace týkající se hraní v sobotu 26. 11. 2011 v Chebu. Celá akce pod názvem „OPĚT TANEČNÍ ČAJE po 45 letech“ probíhá ve Velkém sále produkčního centra, které se nalézá v ulici Kamenná 5, 35002 Cheb. Začátek je v 15:00 hod., kontakt: Z. Pejsar,  tel.: 608 072 387. Otevírací doba je hodinu před akcí. Vstupné: dobrovolné. Hrají: The Crash, Old Boys (Josef Král) a Yardys Band (blues). The Crash mají hrát jako poslední kapela a doufejme, že ne naposledy. O případných změnách vás budeme včas informovat. Všichni jste srdečně zváni.

čtvrtek 27. října 2011

Fotky The Crash na Google/Picasa

První pokus s umístěním fotek The Crash v externí galerii od Googla je zde. Teprve se na tom pracuje a proto omluvte případné nedostatky. Přes komentář pod tímto článkem dejte případně vědět co neklape. Odkaz na galerii je:

https://picasaweb.google.com/114595467914923135386/TheCrash02?authkey=Gv1sRgCJS04eLQjPnVhgE

Také jsme již založili fotogalerii z akcí, kde kapela hrála. Naleznete ji  v levém sloupci na titulní stránce. Jedná se v podstatě o odkazy na galerii Crash-club blog.cz. Proto jsou tam i fotky z celých akcí, to znamená i jiných kapel, diváků atd.

pondělí 24. října 2011

Upozornění!

Článek "13 otázek pro The Crash" od Toma Řády byl doplněn o odpovědi Tomáše Stabenowa. Tímto je článek ukončen a nabízí se vám k přečtení. Děkujeme.

Jak vkládat komentáře ke článkům

AKTUALIZOVÁNO!
Vzhledem k tomu, že jsme se doslechli o těžkostech návštěvníků tohoto blogu s vkládáním komentářů, připojujeme zde návod jak postupovat, aby se to povedlo. V první řadě kliknete na 0 (nebo jiné číslo) komentářů pod článkem. Otevře se vám okno Přidejte svůj komentář. Objeví se buďto již existující komentáře anebo bílé pole, kam napíšete svůj komentář. Po dokončení  opíšete do políčka ověření nabízené znaky které vidíte na obrázku. Potom si zvolíte identitu. Kliknete na Název/Adresa URL a po otevření vyplníte své jméno nebo přezdívku do políčka Název. Políčko URL vyplňovat nemusíte. Pak jenom kliknete na Publikujte svůj komentář a ten je tímto zveřejněný. Hotovo.

sobota 10. září 2011

Repertoár The Crash

Současný repertoár kapely se skládá z mixu skladeb a hitů z šedesátých a počátku sedmdesátých let. Naším cílem je ho postupně rozšiřovat o další zajímavé věci a eventuelně jít i dále. V první řadě se kapela musí dobře zajet a získat sebedůvěru i rutinu. Pak se ukáže, zda-li má na více než jen hraní skladeb z éry kdy vznikla. Vůbec by také nebylo špatné, kdyby se třeba pokusila udělat i pár vlastních věcí. Čas ukáže kam to dospěje. Prozatím zde tedy pro vaši informaci uvádíme seznam skladeb a interpretů, které momentálně hrajeme.

Proud Mary - Creedence Clearwater Revival
Bad Moon Rising - Creedence Clearwater Revival
Fortunate Son - Creedence Clearwater Revival
When You Walk In The Room - Status Quo
You Really Got Me - The Kinks
All Day And All Of The Night - The Kinks
Lucille - Status Quo
Who Will Stop The Rain - Creedence Clearwater Revival
Have You Ever Seen The Rain - Creedence Clearwater Revival
Softly Softly - The Equals
Painter Man - The Creation
Baby Come Back - The Equals
Hey, Tonight - Creedence Clearwater Revival
Keep On Running – Spencer Davis Group
Caroline - Status Quo
Honky Tonk Woman - Rolling Stones
American Woman - Guess Who
Rollin´ Home -  Status Quo
Taking Care Of Bussines - Status Quo

úterý 6. září 2011

The Crash hraje opět v Nové Roli!

BEAT CLUB CRASH pořádá 23.9.2011 ve 20:00 hod. „ROCKOVÉ ČAJE“ v Nové Roli. Vedle The Crash je současně pozvána také kapela Dlouhej kouř z Rakovníka. Sál Kulturáku v Nové Roli by měl fungovat jako pravidelné místo, kde se jednou měsíčně budou pořádat „ROCKOVÉ ČAJE“. Průběžně by také měly být zvány různé kapely z jiných regiónů. Vstupné je 70 Kč. Doprava z Chodova, Nejdku, K. Varů a Ostrova bude zabezpečena zvláštním autobusem. Další případné podrobnosti budou oznámeny, jakmile budou známy. Všechny srdečně zveme na tuto akci a těšíme se na vaši účast.

sobota 20. srpna 2011

Video The Crash - Nejdecká pouť 2011

Novodobá historie The Crash – první setkání v Děpoltovicích 2010

Píše se rok 2010. Všechno to vlastně začalo neúnavným úsilím Švesky, který si umínil, že se pokusí vyhledat a zkontaktovat bývalé členy kapely The Crash. Po založení blogu „Beat Club Crash“ v roce 2009 se přes něj pokoušel zjistit, kde se kdo nachází a jeho snaha postupně začala nést ovoce. Tom Stabenow a Bondy seděli doposud pevně zakořeněni v Nejdku, tam problém nebyl. O Vencovi Vozkovi se nic moc nevědělo, snad jen to, že žije někde v Chebu. Také Milan Bačo nebyl k nalezení. Tonda Zít měl údajně stále hrát někde ve Varech jakousi kavárnu. O Frackovi se proslýchalo, že již není mezi námi. Největší ořech k rozlousknutí byl Číňan, o kterém v té době nikdo nic pořádného nevěděl. Šveska se však přes Jirku Zachože dozvěděl, že žije v Čechách a Longton s ním prý nedávno spolu seděl v jakési restauraci v Rybářích a měl dokonce i ve svém mobilu jeho číslo. To si Šveska od Longtona vzal, a od té chvíle trpělivě vyzváněl až do doby, kdy se mu 21.3. 2010 konečně podařilo s Číňanem spojit. Přes Skype se připojil i Tom Stabenow a následoval šestihodinový pokec. Potom se domluvila krátká návštěva ztraceného bubeníka u Švesky. Tam se pak zrodil plán uskutečnit první setkání The Crash po rozpadu kapely. Najednou se to rozjelo a všichni nějakým způsobem pomohli zkontaktovat koho mohli. Vše je dále popsáno na Beat Club Crash blogu v následujícím článku od Číňana: „Téměř kompletní slezina The Crash po 40 letech“

 
Včera 29. dubna 2010 se v Děpoltovicích na chatě u Toma Stabenowa uskutečnilo něco, co se zdálo být neuskutečnitelné! The Crash se po 40 letech opět sešli! Kromě zpěváka Václava Vozky, který však byl přítomen díky mobilu, skrze který s námi komunikoval, byla slezina vlastně kompletní. Bezprostřední, vyjímečně srdečná nálada a radost z toho, že se zase po tak dlouhé době vidíme, nemohlo nic zkazit. Přítomni byli také zasloužilí členové velké rodiny Crash, Tom Cuhra alias Šveska, Willy, který měl na Suché na starosti vstupenky a Adinka, která toto setkání zvěčnila kamerou. Bylo zajímavé vidět, jak si každý pamatuje z doby minulé jen ty věci, které se mu vtiskly do paměti a jež ostatní třeba už dávno zapomněli. Tím se opět celá sešlost přesunula zpátky do minulosti a bariéra času padla. Každý byl vhozen zpět do doby, kdy naše muzika byla jakousi zbraní proti tehdejší totalitní anti-beatové náladě, která postupně likvidovala anebo silně omezovala hudební dění. To také později vedlo k zániku mnoha kapel, kdy normalizace udělala ze všeho, co bylo v době Pražského jara normální, absolutně abnormální jev. Historii doufám všichni znají, a tak se o tom nebudu dále rozepisovat. Během diskuse přišla také řeč na zrovna odvysílaný televizní film: Klub osamělých srdcí. Tom Stabenow se nemohl udržet, aby nepoznamenal, že děj tohoto filmu mu silně připomíná tehdejší realitu v našem vlastním Beat Clubu Crash, která jako kdyby z oka vypadla tomu, o čem pojednával film. Také prozradil, že se chystá jakýsi Woodstock-Nová Role, a pokud vše vyjde, mělo by se to konat 14. srpna. Ovšem vše je teprve v přípravné fázi a není ještě jisté, jak to všechno dopadne. Dokonce jsme si mezi sebou jen tak žertem prohodili, že by nebylo špatné po těch 40 letech opět vlézt na prkna pódia a zahrát si spolu alespoň 5 kousků z našeho bývalého repertoáru. Zatím se jedná jen o myšlenku, ale člověk nikdy neví, co z toho vykvasí. Prozatím jsme se domluvili, že se opět brzo sejdeme v kompletní sestavě u Bondyho v Nejdku. Tam se budou kout další plány. V Děpoltkách jsme byli až do tmy, kterou nám osvětloval úplněk měsíce, a večerní chlad nás donutil vydat se zase domů. Bylo to skvělé setkání, narychlo svolané a svůj účel splnilo na 100 %. U srdce zůstal hřejivý pocit, že jsme všichni sice zestárli na těle, ale na duchu jsme na tom jako předtím. A to dává naději, že  budoucnost by mohla přinést překvapení.

pátek 19. srpna 2011

The Crash hráli 13.8.2011 v Kotli

Dne 13.8.2011 hráli The Crash v Kotli ve Vysoké Peci, kde také vystupovala celá řada dalších kapel. Bylo to již třetí veřejné vystoupení kapely, které se od předešlých dvou lišilo v tom, že se zde poprvé obecenstvu představil nový sólový kytarista Láďa Biela z Nejdku. Tato změna  byla nutná z více důvodů. Bývalého sóláka Jirku Hilburgera hraní ve dvou kapelách současně pochopitelně dost vytěžovalo. Také věci které bychom rádi hráli, byly pro Jirku dost náročné vzhledem k jeho úrazu na ruce. Mimoto bylo již od počátku domluveno, že s námi Jirka bude hrát jen dočasně a pomůže nám s comebackem kapely místo Tondy Zíta, který z osobních důvodů návrat ke Crash odmítnul. Za to je Hilbasovi celá kapela nesmírně vděčná a zavázána. Jeho nezištná pomoc ať už po muzikantské nebo praktické stránce byla velká. Proto je zde na místě Jirkovi poděkovat za všechno, co pro The Crash udělal. Bez něho by návrat kapely nebyl možný a tím pádem se i zařadil do její historie! Hraní v Kotli tedy proběhlo celkem uspokojivě i když nová sestava ještě nebyla dostatečně sehraná. Také zvukaři nám vystoupení silně rozhodili svým neodborným ozvučením… jestli to bylo naschvál se neví a spekulovat nebudeme. Současně děkujeme všem našim příznivcům, kteří si nás do Pece přišli poslechnout. Doufáme, že v příštích vystoupeních zahrajeme nové skladby a kvalita přednesu bude na lepší úrovni než ta současná.




pondělí 18. července 2011

13 otázek pro The Crash

Převzato z http://portal.crash-club.cz

(1) Jak dlouho jste se hledali, než jste se potkali a řekli si: "Fajn, založíme kapelu."? Jaké byly tenkrát vaše ambice?

Tomáš Stabenow: Skupina The CRASH se tvořila několik let. Jako první se do big beatu zapojil do mé skupiny Emil, to bylo v roce 1963 a pak jako druhý přišel Bondy v roce 1967 zároveň přišel i Venca, pak v roce 1969 přešli od Carlsbandu Tonda Zít a Venca Li-číňan.
Bondy: Původ a základ skupiny THE CRASH vychází už z předchozí kapely ANYTHINGS (1968) tam figuroval VENCA VOZKA, TVARŮŽEK A MEKY, BONDY TOM, FRACKA. Po vzniku skupiny THE CRASH zůstala formace TOM, FRACKA BONDY ALE NOVÝM BUBENÍKEM SE STAL ILJA KOVÁČ. Samozřejmě se vypiplal u nás za BONDYHO asistence, Bondy pak vychoval OBJEVIL a uvedl za bicí i MILANA BAČU, KDYŽ ZMIZEL NEČEKANĚ ČÍŇAN. VENCA VOZKA se posléze k rozjeté kapele vrátil.

(2) Odkud vznikl název vaší kapely?

Číňan: Název kapely má na svědomí Bondy...
Bondy: Název skupiny jsem tenkrát navrhnul já, ale jak jsem k němu došel si už nevzpomínám...
Tomáš Stabenow: Tak jenom dodávám takovou zajímavost. Poté co byly zakázány anglické názvy, počeštili jsme Crash (Kreš) na Šerk a soudruzi si toho ani nevšimnuli, že jsme to jen obrátili a byli spokojení.

(3) Měli jste vlastní klub. Jak moc složitá k němu v té době vedla cesta?

Venca Vozka: Nejdříve jsme zkoušeli v restauraci "U ŽÁBY" v Nejdku, asi šest měsíců. Později jsme měli možnost získat tzv. pronájem KD SUCHÁ a proto jsme se rozhodli, že tam budeme zkoušet (topilo se tam v kamnech, zima jako v psinci, zateplia se trochu jedna místnost ale zima na prsty byla stále... - dodatek Švesky) a vlastně si tam uděláme domovskou scénu. Na nás bylo aby jsme si všechno udělali, vyzdobili, a také zařídili, nemusím nikomu připomínat jak to bylo těžké, nebyla aparatura a možnosti nulové, takže se vše dávalo dohromady jak to šlo...
Bondy: Než jsem se dal dohromady s výše uvedenou partou, začínal jsem v roce 1966 na SUCHÝ ("ČÍNĚ") ve svých 15. letech s kapelou ORFEUS ze které vzešel slavný JIRKA LOKAJÍČEK, dalším spoluhráčem byl KAREL RUDOLSKÝ a MARTIN PLAS, (právě matka Martina byla v té době předsedkyní Obecního Úřadu, takže jsme měli Kulturák na Suché k dispozici prakticky bez problémů.Tam se v té době, kromě občasného promítání filmů nic jiného nedělo. Díky tomu, že promítačem byl Martin, povedlo se nám v roce 1967 si celý den dokola promítat "Perný den" jenom sami pro sebe. To byl úžasný zážitek. 
Tomáš Stabenow: Na podzim roku 1968 hráli Crash hlavně v Bernově v Nejdku (Mexiko), kde byl moc hezký sál s jevištěm (později bohužel vyhořel). Pořádali jsme tam takzvané "Svíčky" a bylo to dost oblíbené. Dále jsme hráli na čajích v Kulturním domě v Ostrově i Nejdku a zůčastnili jsme se soutěže BEAT CUP, který pořádal Zdeněk Flídr z Ostrovského Junior Clubu. V té době jsem společně s Jirkou Smolíkem zorganizoval zájezd do Vídně, kterého se zůčastnili skoro všichni Crasháci. Zájezdu se také zůčastnili manželé Zavadilovi. Toto byl pro kapelu dost důležitý moment, protože jsme se zde spřátelili s Jardou Zavadilem. Při našem finálovém vystoupení na Beat Cupu Zdeněk Flídr ohlásil " ... a nyní vám zahraje skupina The Crash těsně před svým odjezdem do Vídně" (Všichni si mysleli, že tam jedeme hrát). My jsme skutečně nasedli do taxíku a jeli dohánět autobus, který vyjel již odpoledne směr Vídeň, a dohonili ho v Hluboké nad Vltavou, kde byl objednán nocleh. Taxík jsme zaplatili z vybraného vstupného z akcí v Bernově a byla to jediná možnost, abychom se mohli zůčastnit finále přehlídky. Důležité bylo, že Jarda Zavadil se po Vídni přišel podívat na zkoušku kapely. Zalíbilo se mu naše hraní a začala spolupráce s touto "hlavou" skupiny. Postupně ode mne převzal kapelnické místo a stal se managerem skupiny. Hlavně pak přišel s návrhem přesunout těžiště působení kapely do Suché, do dřevěného Kulturáčku, který zel do té doby prázdnotou... a tím ta "ČÍNA" začala.

(4) I když konec 60. let byl k muzice, resp. ke kultuře z pohledu následujících dekád relativně příznivý, přesto provoz klubu a hudební produkce musela být leckomu trnem v oku. Měli jste nějakého svého "anděla strážného", někoho, kdo nad vámi držel ochrannou ruku?

Číňan: Naším andělem strážným byl beze sporu Jarda Zavadil a bez přehánění to byl on, kdo coby náš manažer z The Crash udělal kapelu, tak jak všem utkvěla v paměti. Zavedl disciplínu a dotáhnul to s námi tak daleko, že se zkoušelo každý den! Teprve když byl s provedením nějaké skladby spokojený, mohlo se pokračovat s další. Byl to náš anděl i dráb.
Bondy: Jendnoznačně Jarda Zavadil. 
Tomáš Stabenow: S touto otázkou souvisí již předchozí otázka a Jarda Zavadil. Ten se ujal funkce "Uměleckého vedoucího" a začal nás pořádně trénovat. Všichni museli opustit své zaměstnání. U Tondy Zíta a Číňana to nebyl žádný problém, protože tou dobou nepracovali. Emil odešel ze Škodovky v Ostrově, Bondy tuším z nástrojárny v Metalisu a já opustil propagaci v česárně. Zkoušeli jsme denně a to tvrdě. Jarda nás dovedl k profesionálním zkouškám. Myslím, že kdybychom měli možnost dále nepřetržitě hrát, mohli jsme to dotáhnout poměrně vysoko. Anděl strážný však jednoho dne řekl - "končím" a ani nám nepodal patřičné vysvětlení - asi nemohl nebo dokonce nesměl. Zanedlouho zmizel i z republiky a nikdo ho již nikdy neviděl. The Crash pak ještě chvíli hráli pod mým vedením, a to spíše ze setrvačnosti. "Tvrdá ruka" chyběla a tak se moc nezkoušelo. Na Suché se pomalu dohrávalo a přišlo vystupování v Poštovním dvoře v K. Varech. A to již byla "Labutí píseň" Crasháků.
(5) Ačkoli z dnešní perspektivy nejslavnější éra Crash-Clubu trvala relativně krátce, dva roky, přesto - jak jsme toho dneska svědky - se dokázala zarýt hluboko do srdcí a myslí lidí, přežila dvacetiletý marast, a svým způsobem přesáhla vaší generaci. To je ohromná věc. Čím to?

Číňan: Asi to bylo více faktorů a souhra okolností které v tom hráli svoji roli. Nesmíme zapomínat na tehdejší dobu, kdy beat byl v plném proudu a magnetizoval masy mladých lidí a současně byl ventilem i únikem z bolševické reality, která se náramně snažila o to, aby ho umlčela. Byl to symbol protestu i touhy po svobodě a proto byl tak vehementně potlačován lokaji tehdejšího Sovětského Svazu. Vyjimečná lokalita Beat-clubu The Crash na Suché (Číně), svojí odlehlou polohou mohla celkem dlouho odolávat tlaku ze strany strany. Protože již valná většina klubů a míst v republice kde se dalo hrát byla uzavřena, využívala beatu chtivá mládež každou šanci, aby se nějakého hraní zůčastnila. Proto se na Suchou sjížděli lidé z dalekých koutů, a to nejenom z našeho regionu ale i z Prahy. Také fakt, že kapela měla v té době celkem dobrý (up to date) repertoár, který se lidem líbil, a i neobvyklé nasazení všech jejích členů o co nejlepší podání skladeb nalezlo u fanoušků dobrou odezvu. Po nuceném uzavření clubu skončila episoda relativně svobodného hraní a na to lidé nezapomínají. Tak asi proto.
Bondy: Jedním z důvodů bylo asi to, že v té době v širokém okolí nic podobného neexistovalo, o čemž svědčí rozsah a množství kapel a návštěvníků (od Aše až po Plzeň a dále).
Venca Vozka: Musí se přihlédnout v jaké době se to vše odehrávalo. I když nebylo v podstatě nic, skoro nikdo neměl magnetofon, skladby se stahovaly z rádia a různě, žádné finance, nebyla téměř žádná aparatura ke koupení, později aparatura Regent, pro některé vyvolené (aparatura z NDR). Ale v nás byla touha něco dokázat a mladistvá energie, která nás pořád hnala dopředu. Bylo to v těch letech něco nového co nás naplňovalo, byla to úžasná doba. 

(6) V čem podle vás byl život kapely lepší tehdy a nyní? Dnes není problém sehnat kvalitní aparaturu za rozumné peníze, když ale pročítám vzpomínky vašich fanoušků, co všechno pro bigbít překonávali, nevím, jestli zrovna tohle dneska funguje. Doba je jiná. Lze to vůbec srovnávat?

Číňan: Život kapely je hudba a ta tehdy byla nová, plná energie a radosti. Dnes je to již muzika minulosti a protože život jde dál, hudba se neustále vyvíjí novými směry a nová generace má samozřejmě jinou muziku než byla ta naše. Je jasné, že dnes aparatura není žádný problém jako tomu bývalo v minulosti. Co se fanoušků týče, tak se nedává srovnávat jejich tehdejší přístup s dnešním. Tehdy byli mladí, bezstarostní, divocí a milovali bezmezně muziku která se tenkrát hrála a byli pro ni ochotni riskovat vše. Dnes je každý poznamenaný životem plným existenčních starostí, rodiným životem s jeho vazbami, pohodlností, jinými zájmy atd. Proto od nich nelze očekávat stejnou míru nadšení jako za mlada. Takže závěr zní: nedá se to srovnávat.
Bondy: Dnes chybí to kouzlo nedostupnosti (aparatura, desky apod.) O to větší radost a vzácnost byla, když jsi se přece k něčemu dostal. To dnes samozřejmě již neplatí. Pokud máš finance, seženeš cokoliv.
Tomáš Stabenow: Tehdy - něco nového, nevídaného, čerstvého, trochu revolta, nadšení, spontálnost, zájem diváků, plné sály...
Nyní - vlastní uspokojení, hledání sounáležitosti, přátelství, dobrá muzika, parta...

(7) Bigbít byl v 60. letech na začátku své cesty a jako každá progresivní novinka rozděloval generace. Jak jste v tomto směru vycházeli s generací vašich rodičů? Měli pro vás pochopení anebo jen zoufale lomili rukama? :-)

Číňan: V mém případě se jednalo o velmi pozitivní a podpůrný postoj ze strany rodičovské. Například moje máma měla ráda The Beatles a kdyby mi finančně nepomohla, tak jsem si nikdy nemohl dovolit koupit sadu bicích po Jerrym od The Spiders.
Bondy: Žádné problémy co se týče hudby jsem v rodině nikdy neměl, o čemž mimo jiné svědčí i to, že se moje máti ve svých 82 letech přijde podívat na CRASH v sobotu v Nejdku na pouť.
Tomáš Stabenow: Matka mi vždy fandila a nebránila tomu, že jsme ze začátku zkoušeli u nás doma. Když se jednou dostala do Západního Německa, přivezla mi vytoužený zesilovač Dynacord. Dokonce zkoušela psát anglické texty na moje pokusy o skládání hudby.

(8) Šveska je bezesporu velkým hybatelem a iniciátorem (a v jistém směru také odjištěným granátem vhozeným do klidných vod vzpomínání na dávné časy :-) ), který vzkřísil "staré" The Crash. Přesto ale, pokud by zůstal sám jen se svou snahou a vizí, nepovedlo by se to. Jak vůbec došlo k tomu, že The Crash "vstali z popela"?

Číňan: Tak na to ať odpoví sám Šveska. Jen mohu říci, že kdyby nezorganizoval tři setkání členů kapely... tak by se nic nedělo!
Bondy: Vloni na druhém setkání kapely, kam už dorazil i Venca Vozka, jsme si to odkývli (kromě Tondy Zíta).
Venca Vozka: Nevím, čí to byl nápad, snad Toma Cuhry. Nevím, co si představoval tím, že nás jednou na konci léta 2010 obvolal. Já jsem na konci léta 2010 měl telefon a na druhém konci byl Tomáš Cuhra a jestli bych se nechtěl sejít s ostatníma v Nejdku. Já jsem mu řekl, že to pro mě není problém a tak se i stalo. Potom následovala další schůzka v Děpoltovicích u Tomáše Stabenowa na chatě. Při rozhovorech jsem si řekl, že když něco chtějí dělat při vzkříšení kapely, tak ať si pospíší, protože když budeme tak pomalu postupovat jako dosud, tak se toho nemusíme dožít. Potom se poměrně v krátkém čase začalo zkoušet.

(9) Po čtyřiceti letech znovu oprášit repertoár a začít pravidelně a tvrdě cvičit, to je podstatná změna životního rytmu. Vím, že aktivně hrající muzikant je Jirka Hilburger, co ostatní? Bylo obtížné se znovu pustit do té řehole?

Číňan: Bezesporu to nebyla pro nikoho z kapely žádná sranda chopit se opět nástrojů (které jsme ani neměli a muselo se vše koupit anebo vypůjčit) a pokusit se začít znovu hrát. Jediný Venca Vozka měl svoji aparaturu, protože ještě před pár lety zpíval. Přehrabávala se paměť všech členů týkající se repertoáru a nakonec se dala dohromady směs toho, co se v našich šedivých hlavách dochovalo. Protože bývalý sólák Tonda Zít z neurčitých důvodů odmítnul v znovuzrozené sestavě hrát, byli jsme donucení hledat náhradu. Tom Stabenow navrhnul Jirku Hilburgera z kapely VAR s kterým o tom mluvil, a ten nabídku přijal. Na první zkoužce bylo jasně vidět tu čtyřicetiletou díru v nehraní. Ovšem naše chuť, zápal i nadšení bohatě vynahradili nedostatky, kterých bylo a ještě je samozřejmě hodně. V podstatě jsme začínali od nuly a byli jsme na tom hůř než za dob, kdy jsme byli mladí a všechno šlo tak nějak samo. Díky silné vůli všech se nám nakonec podařilo nazkoušet repertoár, který byl poprvé k poslechu v Nové Roli. Kdo tam byl, mohl posoudit zdali se dílo vydařilo.
Bondy: Pro mne určitě. Po 40ti letech, kdy jsem až na malou výjimku (na oslavě 30. výročí založení kapely NATURAL, později PROMĚNY, kde jsme si zahráli v původní sestavě Míla Froněk, Milan Balog, Ondra Hoser a já asi čtyři skladby) nikdy nedržel basu ani kytaru v ruce.
Venca Vozka: Začít zkoušet mě nedělalo žádný problém. Byl jsem od roku 2002 do roku 2006 ve skupině, která hrála zpočátku country rock až přešla postupně k jižanskému rocku a zkoušelo se mnohem intenzivněji.
Problém je spíš v tom, že Bondy a Tom Stabenow a Jirka Hilbulgr jsou z Nejdku, Číňan dnes bydlí ve Východních Čechách a zkoušíme v Nové Roli. To je trochu problém.

(10) Co vám běželo hlavou, když jste v Nové Roli po čtyřiceti letech vystoupili na pódium a podívali se do sálu plného vašich fanoušků?

Číňan: Po pravdě řečeno mi hlavou běželo abychom to celé odehráli bez chyb. Byl jsem překvapen, když jsem si všimnul, že někteří členové kapely byli kupodivu docela nervózní! Protože jsem seděl na podiu až vzádu a v sále bylo docela šero, tak jsem toho moc neviděl. Jen se ke mě donesl občasný ohlas fanoušků. Díky jim za podporu, ocenění a to, že přišli.
Bondy: Tak určitě to, že si vzpomněli a dorazili. Spokojenost byla podle ohlasu na obou stranách.
Venca Vozka: Na sále v Nové Roli jsem potkával lidi, kteří se ke mě hlásili a já si obtížně vybavoval a vzpomínal, odkud je znám. Bylo hezké a příjemné, když jsem viděl spontánní reakci na skladby, které jsme lidem hráli, na nic dalšího nebyl čas, musel jsem se soustředit na skladby jak jdou po sobě a kde je jaký interval, kde je sloka a jak správně nasadit na refrén a podobně.
Tomáš Stabenow: Na první vystoupení jsem se moc těšil. Samozřejmě jsem měl obavy a trému. Po první skladbě se dostavila úleva a radost a pak už to šlo.
(11) Budoucnost je otevřená, zatím je domluvený další koncert v Nejdku na pouti, slibně se rýsuje Ostrov. Karlovarská, resp. regionální bigbítová scéna žije naplno a The Crash do ní patří. Nemám moc rád plánování, ale - jaké jsou v tomto směru vaše plány či přání?

Číňan: Přesně tak, budoucnost je otevřená a může se stát všechno ale také nic. Spekulovat o budoucnosti nemá cenu, protože do ní nikdo nevidí. To, že jsme jednou zahráli ještě nic závratného neznamená. Jak bylo řečeno, regionální bigbeatová scéna pulzuje a my jsme jen zrnkem písku v té haldě. Pouze čas ukáže, jestli ta stará beatová hudba ještě někoho oslovuje, těší a dokáže odtáhnout od teliny na parket. Pak má smysl ji dělat.
Bondy: Vše se bude odvíjet od zájmu příznivců.
Venca Vozka: Budoucnost? Zda skupina The Crash do rockové scény karlovarska patří, ukáže čas. Skupina Crash nemá žádnou významnou individualitu a proto si myslím, že síla je v celku. Jedině jako kompaktní, dobře fungující kapela jako celek, můžeme oslovit staré i nové fanoušky a snažit se hudbu konce 60-tých a 70-tých let interpretovat co nejlépe.
Nejsem žádný spisovatel ani filozof, ale mám svůj názor na život i svět a dokážu si za tímto názorem stát. Hudba mě po celý život pomáhala překonávat mnoho životních situací a tím pádem pro mne byl život snesitelnější.

Tomáš Stabenow: Byl bych spokojený kdyby kapela fungovala na bázi kamarádství a pohody. S nikým nemusíme soutěžit a zvlášť ne mezi sebou. Hrajeme hlavně pro svoji radost a když se to bude někomu líbit, a příjde se na nás podívat, tak to bude oboustranná radost, a pro nás odměna. Plány do budoucnosti - doplnit repertoár, obnovit Crash Club a asi tak 1x měsíčně si někde zahrát se spřátelenými skupinami. 

(12) Jak vás mohou vaši fanoušci a příznivci podpořit?

Číňan: Snad nejlepší podpora od našich příznivců je, když přijdou na naše hraní ne z povinosti ale protože se jim to opravdu líbí. Tím nás motivují abychom ze sebe vydali to nejlepší a my motivovali zase je. Okruh je uzavřen a všichni jsou spokojeni. Muzika opět dokazuje svoji sílu a schopnost spojovat lidi.
Bondy: Právě tím zájmem.
Venca Vozka: Naši fanoušci a příznivci ať staří nebo mladšího ročníku nás nejvíce podpoří, když občas přijdou na naše vystoupení a tím nám dodají sílu a smysl pro ně hrát.

(13) Poslední otázka, nejste-li pověrčiví: Jaké je vaše největší hudební přání?

Číňan: Není přání jako přání, ale hudební přání je dělat muziku srdcem a aby nebyla zakalená penězi, řevnivostí mezi muzikanty, nadutostí, pýchou a pocitem vlastní důležitosti. Kdo tohle v sobě má, si neuvědomuje, že se to v jeho muzice pak projeví. A to je škoda. Skutečně dobrej muzikant při hraní zapomíná sám na sebe a splývá s hudbou kterou dělá. To ho dělá velkým a je za to ceněný.
Bondy: Neztratit sluch (vzhledem k našemu pokročilému věku).
Venca Vozka: Nehovořil bych o nějakém velkém hudebním přání, ale jak bych si představoval kapelu Crash do budoucna, to vím přesně. Nemám žádné velké ambice a myslím, že vzhledem k věku ostatních členů ani oni ne.
Viděl bych rád v kapele rozšíření o klávesy. Ve staré éře to nebylo možné z finančních důvodů, ale musíme si uvědomit, že z 80% tato původní hudba byla hraná s klávesovými nástroji.
Dnešní vize kapely by měla být taková, po určitém čase zkoušení a hraní dokázat, že jsme schopni interpretovat naše tehdejší vzory. S nadhledem a dobře.

Tomáš Stabenow: Aby se Crash Club který připravujeme v sále KD v Nové Roli stal opět střediskem Big-Beatu, aby tam hráli skvělé kapely a chodili na ně skvělí lidi.

Děkuji za rozhovor.
(otázky pokládál Tom Řáda)