Prohledat tento blog

TO ENGLISH SPEAKING READERS

This blog is dedicated to the rockband The Crash from Czech republic, which has existed since 1968 till 1971 and played mostly music from the late sixties and early seventies. In 2010, after more than 40 years the members of the band came together and again started from where they stopped in 1971. Almost complete original group was together up to 2012. Currently they play on regular basis whenever there is interest for their music. Only one original member of the band is left, namely Tomáš Stabenow - accompanying guitar. Solo guitarist Láďa Biela joined the group in 2011. New drummer Milan Bačo joined band again in 2019. He used to play with The Crash durig years 1969-1971. Latest member who joined the band in november 2019 is the bass guitarist Zdeněk Pejsar. Aim of the band is to play music of those great bygone days. This blog-page was created in order to give some information about band's history, support their effort in continuing to play and bring to you latest news about the band and upcoming performances.


sobota 20. srpna 2011

Novodobá historie The Crash – první setkání v Děpoltovicích 2010

Píše se rok 2010. Všechno to vlastně začalo neúnavným úsilím Švesky, který si umínil, že se pokusí vyhledat a zkontaktovat bývalé členy kapely The Crash. Po založení blogu „Beat Club Crash“ v roce 2009 se přes něj pokoušel zjistit, kde se kdo nachází a jeho snaha postupně začala nést ovoce. Tom Stabenow a Bondy seděli doposud pevně zakořeněni v Nejdku, tam problém nebyl. O Vencovi Vozkovi se nic moc nevědělo, snad jen to, že žije někde v Chebu. Také Milan Bačo nebyl k nalezení. Tonda Zít měl údajně stále hrát někde ve Varech jakousi kavárnu. O Frackovi se proslýchalo, že již není mezi námi. Největší ořech k rozlousknutí byl Číňan, o kterém v té době nikdo nic pořádného nevěděl. Šveska se však přes Jirku Zachože dozvěděl, že žije v Čechách a Longton s ním prý nedávno spolu seděl v jakési restauraci v Rybářích a měl dokonce i ve svém mobilu jeho číslo. To si Šveska od Longtona vzal, a od té chvíle trpělivě vyzváněl až do doby, kdy se mu 21.3. 2010 konečně podařilo s Číňanem spojit. Přes Skype se připojil i Tom Stabenow a následoval šestihodinový pokec. Potom se domluvila krátká návštěva ztraceného bubeníka u Švesky. Tam se pak zrodil plán uskutečnit první setkání The Crash po rozpadu kapely. Najednou se to rozjelo a všichni nějakým způsobem pomohli zkontaktovat koho mohli. Vše je dále popsáno na Beat Club Crash blogu v následujícím článku od Číňana: „Téměř kompletní slezina The Crash po 40 letech“

 
Včera 29. dubna 2010 se v Děpoltovicích na chatě u Toma Stabenowa uskutečnilo něco, co se zdálo být neuskutečnitelné! The Crash se po 40 letech opět sešli! Kromě zpěváka Václava Vozky, který však byl přítomen díky mobilu, skrze který s námi komunikoval, byla slezina vlastně kompletní. Bezprostřední, vyjímečně srdečná nálada a radost z toho, že se zase po tak dlouhé době vidíme, nemohlo nic zkazit. Přítomni byli také zasloužilí členové velké rodiny Crash, Tom Cuhra alias Šveska, Willy, který měl na Suché na starosti vstupenky a Adinka, která toto setkání zvěčnila kamerou. Bylo zajímavé vidět, jak si každý pamatuje z doby minulé jen ty věci, které se mu vtiskly do paměti a jež ostatní třeba už dávno zapomněli. Tím se opět celá sešlost přesunula zpátky do minulosti a bariéra času padla. Každý byl vhozen zpět do doby, kdy naše muzika byla jakousi zbraní proti tehdejší totalitní anti-beatové náladě, která postupně likvidovala anebo silně omezovala hudební dění. To také později vedlo k zániku mnoha kapel, kdy normalizace udělala ze všeho, co bylo v době Pražského jara normální, absolutně abnormální jev. Historii doufám všichni znají, a tak se o tom nebudu dále rozepisovat. Během diskuse přišla také řeč na zrovna odvysílaný televizní film: Klub osamělých srdcí. Tom Stabenow se nemohl udržet, aby nepoznamenal, že děj tohoto filmu mu silně připomíná tehdejší realitu v našem vlastním Beat Clubu Crash, která jako kdyby z oka vypadla tomu, o čem pojednával film. Také prozradil, že se chystá jakýsi Woodstock-Nová Role, a pokud vše vyjde, mělo by se to konat 14. srpna. Ovšem vše je teprve v přípravné fázi a není ještě jisté, jak to všechno dopadne. Dokonce jsme si mezi sebou jen tak žertem prohodili, že by nebylo špatné po těch 40 letech opět vlézt na prkna pódia a zahrát si spolu alespoň 5 kousků z našeho bývalého repertoáru. Zatím se jedná jen o myšlenku, ale člověk nikdy neví, co z toho vykvasí. Prozatím jsme se domluvili, že se opět brzo sejdeme v kompletní sestavě u Bondyho v Nejdku. Tam se budou kout další plány. V Děpoltkách jsme byli až do tmy, kterou nám osvětloval úplněk měsíce, a večerní chlad nás donutil vydat se zase domů. Bylo to skvělé setkání, narychlo svolané a svůj účel splnilo na 100 %. U srdce zůstal hřejivý pocit, že jsme všichni sice zestárli na těle, ale na duchu jsme na tom jako předtím. A to dává naději, že  budoucnost by mohla přinést překvapení.

Žádné komentáře: