The Creation - Painter Man

CCR - Hey, Tonight

CCR - Fortunate Son

Prosba o pomoc

Blíží se nám konec roku a ten sebou přinesl pro kapelu jednu nepříjemnou změnu. Tou je ztráta zkušebny v kulturáku v Nové Roli, čímž nám vzniknul problém, protože kapela teď nemá kde zkoušet. Z tohoto důvodu bychom proto rádi touto cestou apelovali na všechny naše přátele, známé i příznivce The Crash, zdali by se nám nepokusili pomoci s hledáním prostor nové zkušebny. Více očí víc vidí a více uší víc slyší! Ideálním místem by byl Nejdek ale i jakákoliv jiná lokalita je naprosto vítána. O případných možnostech nás můžete informovat na e-mailové adrese: hermesch@seznam.cz nebo v.li@email.cz . Také lze volat na pevnou linku 468003282. Již předem všem srdečně děkujeme za jakoukoli pomoc, radu, tip apod. Vaše kapela The Crash.

Poslední čaje v KaSSu Cheb

Recenze Milana Chmelenského

Poslední čaje v KaSSu nebo-li také, jak bylo uvedeno na některých stránkách, "Taneční čaje po 45 letech" se uskutečnily v chebském Kassu 26.11.2011. Úvodem musím přiznat, že to byl výborný večer a že není na místě cokoliv hodnotit negativně i když jsem hned po příchodu do sálu byl nemile překvapen tím, že místa k sezení jsou předem reservována. Naštěstí přímo pod pódiem zřejmě sedět nikdo nechtěl, tak alespoň tam jsem našel místa, kde jsem se společně s přáteli ze skupiny Goodtime usadil i když zvuk zde nebyl příliš dobrý. První kapelou, kteří vystoupili na pódium byli domácí "Yardy´s Band". Znám tuto kapelu jako bluesové seskupení kolem zpěváka Jardy Krištofoviče, ale tento večer skupina pojala ryze v duchu 60. let. První osmiskladbová série byla věnována skupině Beatles. Mimo jiné zazněly skladby: Back in the U.S.S.R., Come Together, Kansas City, The Night Before, She´s A Woman, Act Naturally. V další sérii si přítomní poslechli směs skladeb různých interpretů, např. Caroline - Status Quo, Cocain a další věc od J.J.Caleho, Dům u vycházejícího slunce - Animals, Hey Joe - známá v podání J.Hendrixe, You Don´t Love Me - Allamn Brothers Band a skladbu Midnight Special, kterou hraje spousta jiných kapel. Yardy´s band do sytosti využívali obě sólové kytary a čtyři zpěváky, takže o vokály bylo postaráno. Nálada v sále se stupňovala každou další sérií. V té třetí zaznělo pět známých skladeb, které hrála (možná pořád hraje) skupina Rolling Stones: Satisfaction, Route 66, Last Time, Jumpin´Jack Flash, Honky Tonk Woman. Yardy´s Band otevřeli tento večer a nastartovali skvělou náladu v sále. Tento večer vystoupili v obsazení: Jára Krištofovič - zpěv, foukačka, Zdeněk Pejsar baskytara, zpěv, Milan Morava - sólová kytara, zpěv, Jiří "Barkas" Borovička - sólová kytara a Václav Hess - bicí, zpěv.

Po docela krátké přestávce vystoupila na pódium další domácí příležitostní skupina "Old Boys Pepy Krále", ve které mimo jiných hrají i členové kdysi známé chebské skupiny 60.let "Sconce" (též také jako Count & Sconce). Repertoár této početné formace se skládal nejen ze skladeb 60.let, ale také i těch padesátých minulého století. Úvodní známou "Paint It Black" od Rolling Stones začalo jejich vystoupení. Ve čtyřech sériích jsme slyšeli například skladby: Words (Bee Gees), Proud Mary (Creedence Clearwater Revival), Memphis Tennessee (Chuck Berry), Mighty Queen (Manfred Mann), With A Girl Like You (Troggs), I´m Believer (Monkees), Winchester Cathedral (New Vaudeville Band), Hold Tight (Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich), Daydream (Lovin´Spoonful), Summertime Blues (Eddie Cochran), San Francisco Night (Eric Burdon & The Animals) a starou známou "Nashledanou krokodýle, nashledanou kajmane". Sympatické bylo také, že kapela zahrála jednu vlastní skladbu z doby působení skupiny Sconce, která v době 60.let byla velmi oblíbená a jmenovala se Černá kočka. Na pódiu se vystřídali tři bubeníci (Karel Juhos, Josef Koula...) jeden z kytaristů člen hard-rockových "All Right" Jiří Borovička, na baskytaru Pepa Král, na saxofon Jan Šrámek, na varhany Josef Stain, Míla Hrabě - zpěv a kytara Jiří Henzl. Old Boys se líbili, vzláště pamětníkům, žel já jsem v 60.letech skupinu Sconce nikdy neslyšel. Na přídavek nebyl čas, neboť za dveřmi již čekali The Crash. Pamětníků bylo v sále jistě dost, ale já jsem byl upozorněn pouze na některé členy velmi úspěšné chebské skupiny The Skittles. Poznal jsem pouze známého kytaristu a zpěváka Karla Baštáře.

Třetí a zároveň poslední kapelou tohoto vyjímečného večera byli The Crash z Nejdku. Skupina, jež se dala dohromady letos a svou premiéru po 40. letech, odehrála v květnu 2011 v Nové Roli. Chebské publikum přijalo tuto skupinu velmi vstřícně a od první skladby dávalo najevo svou spokojenost. Podíl na tom měl i zpěvák Crash Venca Vozka, který v Chebu žije. Doprovodnou kytaru a vokál měl na starost Tomáš Stabenow, sólovou kytaru a zpěv, nový člen kapely Láďa Biela, bicí a zpěv Václav "Číňan" Li a baskytaru Bohumír "Bondy" Dvořák. Se zpěvem pomohl i bývalý kytarista skupiny Jiří Hilburger. Parket byl doslova přeplněný, že se téměř nedalo projít k výčepu. Lidé různých věkových kategorií se bavili nadoraz. Crasháci od první skladby pustili do svých posluchařů trochu více decibelů než předešlá kapela a vyšponovali bavící se tanečníky do maximálních výkonů, což jsem nejednou pocítil i u svého stolu. Žel, pro mě a manželku byl čas neúprosný a vlak z Chebu do Chodova odjížděl přesně. Museli jsme se v polovině druhé série zvednout a sál v tom nejlepším opustit a spěchat večerním, jinak moc hezky osvětleným, Chebem na nádraží. Pro úplnost, v provedení skupiny Crash jsme slyšeli jen prvních osm skladeb od známých interpertů jako byli např. Creedence Clearwater Revival, Kinks, Equals, Creation nebo Little Richard. Závěrem musím napsat, že to byla velmi povedená akce a že lidé v Chebu se opravdu umí bavit. Doufám, že za rok se zase všichni sejdeme na Tanečních čajích big beatu 60.let.

V galerii je celkem 73 fotografií, ale blog je uspořádal v opačném pořadí. Zde je odkaz na galerii: http://musiclife-emerson.blog.cz/galerie/posledni-caje-v-kassu-cheb

Hraní v Chebském KASSu

Sobota 26 listopadu 2011 stála ve znamení vůbec poslední akce v Chebském KASSu, které se zůčastnily tři kapely, jmenovitě Yardy´s Band, Old Boys P. Krále a The Crash. Co se složení kapel týkalo, tak se jednalo výhradně o staré rockery (bigbíťáky), které ještě chuť do hraní neopustila. Sál byl nabitý k prasknutí a atmosféra nás hodila skutečně o těch 45 let nazpět. Nálada mezi lidmi vynikající, prostě neuvěřitelná ve srovnání s naším K.V. regionem. Na parketu před podiem by nepropadla ani jehla a ten vlastně zabíral tři čtvrtiny sálu. Lidé se skutečně bezprostředně bavili a měli živý kontakt s vystupujícími kapelami. Každá kapela měla svůj osobitý způsob podání repertoáru, který se u všech kapel skládal z muziky šedesátých a počátku sedmdesátých let. Lidem se to evidentně líbilo a při pohledu do obecenstva mě mimoděk napadlo, aby někdo z nich náhodou při tom křepčení nedostal nějakou tu příhodu (mrtvici). Věk obecenstva odpovídal zhruba věku muzikantů, takže všichni byli na stejné vlně. Je jasné, že zde silně vládla nostalgie a návrat všech do časů minulých. To se opravdu povedlo.

Samotní The Crash nastoupili jako poslední. Trochu jsme si dělali starosti, protože Tomáš Stabenow i Bondy nejsou v poslední době zdravotně ve své kůži. Hrálo se tak, jak je kapela zvyklá, tj. pěkně řízně, čímž jsme se lišili od předchozích skupin. To skvěle sedlo obecenstvu a po každé skladbě zněl potlesk, pískání a jiné halasné zvukové projevy. Čím déle jsme hráli, tím se to jen stupňovalo a po poslední skladbě došlo vyloženě na skandování typu „Přidat a  ještě“.  Za podpory přítomného Jirky Hilburgera jsme tedy dvě skladby zopakovaly a tím celý večer uzavřeli. O tom, že náš repertoár je příliš krátký, samozřejmě víme. Zde se jasně ukázala nutnost o jeho rozšíření. Není třeba dodávat, že tato akce byla vyjímečně zdařilá a všichni, jak diváci tak i kapely byli náramně spokojeni. O to se zasloužila i výborná zvuková technika, kterou obstaral Lumír Špetlík, a který je k dosažení na čísle 721475844. Bylo to výborně připravené ukončení jedné éry – éry KASSu. Náš dík patří pořadatelům a všem, kdo na této akci byli.
Milan Chmelenský který také na akci byl, pořídil sérii fotek, které jsou umístěny na připojeném odkazu:

https://picasaweb.google.com/114595467914923135386/CajeCHEB28Listopadu2011

43. výročí založení The Crash

9. listopadu tomu bylo přesně 43 let co kapela The Crash poprvé vystoupila na veřejnosti v Kulturním domě v Nejdku. Nikdo tehdy ještě netušil, že po dobrém jméně které si později skupina vytvořila ve svém okolí, a to hlavně zásluhou svého domovského klubu na Suché, zvaném Čína, bude celkem zanedlouho rozpuštěna. Nátlak ze strany tehdejšího establishmentu byl natolik silný, že normální hraní se stalo po téměř třech letech prakticky nemožné. Beat-club na Suché byl zrušen a kapela neměla kde hrát. Nemožnost hraní platila ostatně více méně pro všechny tehdejší kapely v republice. Velkým překvapením proto bylo, když se v minulém roce dala kapela The Crash opět dohromady. Tato novější historie je již celkem známá. Jako dost velký problém, jak čas ukázal, je nepřítomnost schopného managera typu Jardy Zavadila, který kapele chybí. Po organizační stránce to proto všude skřípe a vrže, což má za následek, že kapele hrozí získání špatného jména v muzikantské obci. Je to všechno o zodpovědnosti, dodržování daného slova, komunikaci apod. Samotná dobrá vůle nestačí. Je zapotřebí praktického přístupu. V tom je rozdíl mezi amatéry a profesionály. Doufejme proto, že po této stránce dojde k zlepšení. Blízká budoucnost nám ukáže, jakým směrem se vše bude vyvíjet.

Plakát Cheb

Recenze Milana Chmelenského – Comeback The Crash

Dne 28.května 2011 se v sále kulturního domu v Nové Roli uskutečnil opravdu mimořádný večer. Po čtyřiceti letech zde vystoupila znovu zformovaná skupina The Crash a její pozvaní hosté kapela Greyhound. Přijel jsem do Role už tři hodiny před začátkem a nebyl jsem sám. Přivítali mě organizátoři a zatím prázdný sál již s připraveným pódiem a také velké množství dobových fotografií a plakátů, které byly vystaveny už od vstupního schodiště až do předsálí. Každý návštěvník se musel zastavit a s obdivem prohlížet obrázky ze šedesátých let. Pamětníci si zavzpomínali a procházeli se mezi fotografiemi několikrát za sebou a mnohdy i nevěřícně zakroutili hlavou. Doba před 40-50 lety je prostě už za námi a my si ji můžeme připomínat takovými akcemi jako byla ta v Nové Roli. 

Po dlouhých čtyřiceti letech se dala dohromady populární skupina Crash a dokázala všem přítomným, že to jde. Několikaměsíční tvrdé zkoušení se vyplatilo a comeback se povedl. Nejdříve se ujal slova sám Tomáš Cuhra - Šveska, který se velice zasloužil o znovuobnovení skupiny Crash a vyjmenoval pár vzácných hostů, zavzpomínal na Suchou a Crash-club a poté dal prostor samotné skupině. Celkem zaplněný sál aplaudoval po každé skladbě a taneční parket také prázdný nezůstal. Crash zahráli řadu známých skladeb především od skupiny Creedence Clearwater Revival. Mě mimo jiné potěšila skladba Painter Man od skupiny The Creation. Zvukově bylo vystoupení dobře zvládnuté, zpěv Vency Vozky i vokály byly slyšet a stejně tak i ostatní nástroje. Crasháci své vystoupení rozdělili na dvě poloviny s přestávkou, takže bylo dost prostoru i na setkání a popovídání s muzikanty. Jedním z nich byl Ivan Janiš, který přijel ze Sokolova a kdysi dávno v Crash-clubu na Suché hrál se skupinou The Four. Viděl jsem mezi hosty i další sokolováky, také Milana Šmída z Black Moon, věrnou fanynku Alenu Šimandlovou, i pár chodováků. Vzácnou návštěvou byli ale hosté z Holandska a především z daleké Kanady.

Skupina Greyhound odehrála druhou polovinu večera jako vždy v pohodě. Od úvodní skladby "Pretty Woman" až po závěrečnou "Born To Be Wild" od skupiny Steppenwolf. Líbily se i ostatní skladby repertoáru od Kinks, Cream, Little Richarda a také Led Zeppelin, kde si zvukař efektně pohrál s Onkovým hlasem. Greyhoundům to prostě šlapalo a mě tentokrát svými výkony udivoval Saša Tvrdík na bicí. Konec se však rychle přiblížil. Po rozloučení skupiny Greyhound oznámil Tomáš Stabenow všem přítomným, že si večer mohou ještě prodloužit při diskotéce. Tom společně s Bondym rozjeli přehlídku hitů pro pamětníky a především pro tanečníky, neboť parket před barem byl doslova našlapaný. Sál se ale pomalu vylidňoval, lidé se loučili, poslední stisky rukou, poslední fotografie. Rychle to uteklo. Člověk to prožíval tak intenzivně a to čas vždy běží rychleji. Děkuji všem, i když jejich jména neznám, kteří se podíleli organizačně na tomto večeru. Velké poděkování na závěr patří Šveskovi a Adince za jejich snahu, trpělivost a obětování svého času, který této akci věnovali a také i za odvoz domů do Chodova.
 http://galerie.crash-club.cz/?moid=2287

Úvaha o vztazích mezi lidmi

Na základě pozorování jak se k sobě lidé občas chovají, jsem napsal malou úvahu, kterou jsem umístil na blog Big-beat. Nechci ji dávat na tento blog protože se sem svým tématem nehodí. Přesto si myslím, že je dostatečně  zajímavá a aktuální, abych ji nabídnul i našim čtenářům. Kliknutím na odkaz budete přesměrováni na článek.   
http://mapovani-kapel.blog.cz/1111/sama-pena