Prohledat tento blog

TO ENGLISH SPEAKING READERS

This blog is dedicated to the rockband The Crash from Czech republic, which has existed since 1968 till 1971 and played mostly music from the late sixties and early seventies. In 2010, after more than 40 years the members of the band came together and again started from where they stopped in 1971. Almost complete original group was together up to 2012. Currently they play on regular basis whenever there is interest for their music. Two original members of the band continue to play, namely Tomáš Stabenow - accompanying guitar and Václav Li (Chinese) - drums. Both used to play together back in 1969. Solo guitarist Láďa Biela joined the group in 2011. Latest addition to the band in 2013 was bass guitarist Vítek Šebesta. Aim of the band is to play music of those great bygone days. This blog-page was created in order to give some information about band's history and support their effort in continuing to play and bring to you latest news about the band and upcoming performances.

The Crash

The Crash

neděle 18. listopadu 2012

I.BEAT FESTIVAL ZÁPADOČESKÉHO KRAJE

Tak jsem konečně asi po roce a půl sehnal číslo časopisu Aktuality Melodie z 31. března 1969, ve kterém je popisován průběh Prvního Beat Festivalu Západočeského Kraje v Plzni, kterého se tehdy také zůčastnila kapela The Crash. Celkem tam bylo sedmnáct skupin a my jsme se tehdy umístili na slušném sedmém místě, a to pouze po třech měsících v novém obsazení. Zveřejňuji celý článek (dnes už historický) a doufám, že přispěje k doplnění informací o historii kapely.
Václav Li - číňan




I.BEAT FESTIVAL ZÁPADOČESKÉHO KRAJE

Plzeň
2. a 3. BŘEZNA 1969


   Letošní plzeňský Beat Festival byl vlastně historický – poprvé se zde představily skupiny z celého Západočeského kraje v celé šíři a ucelenosti. Ve čtyřech festivalových koncertech dostalo možnost celkem sedmnáct přihlášených skupin. Sedmnáct kapel z různých měst i vesnic, různých stylů a hlavně různých kvalit.

   Celý podnik zahájila plzeňská skupina Hedly Medly. Předvedla slušný amatérský standard, z něhož o několik hlav vyčníval výkon bubeníka. (Bubeníci vůbec byli v mezích možností oporou většiny zúčastněných skupin.) Pro začátek to nebylo nejhorší – to totiž přišlo hned vzápětí. Elektrons z Tučné; s dost pestrým repertoárem od Olympicu přes Petra Nováka a Flamengo až k Sally Selingové. Hned po sobě tak vystoupily dvě skupiny, mezi nimiž byl rozdíl několika tříd. A ani následující kapela Oxford´s z Kralovic nebyla o mnoho lepší.

   Druhý festivalový koncert otevřely dvě plzeňské kapely Flying Soul a Daisy. První s velmi hezkým repertoárem a zpěvákem připomínajícím (a to nejen zjevem) Viktora Sodomu v mladších letech; druhá cardinalovsky west-coastová, s ucházející vlastní tvorbou, zpěvákem, jako největší slabinou a osobitými úpravami některých převzatých skladeb (zajímavá byla aranž Hey Joe). Dvě další skupiny (Monsters Blovice a Crazy Creation Senec) však srazily úroveň festivalu opět do mezí přehrávky STM. Závěr večera patřil plzeňské psychedelické skupině Regeneration. Pouze ve třech lidech, s výborným kytaristou, konzervatoristou Karlem Němcem (já osobně bych ho řadil hned za Hladíka a Andršta) a poprvé (a bohužel i naposled) na celém festivalu s citem odvedeným Mayalem, pomohla tato kapela opravdu trochu regenerovat zubožené hudební cítění posluchačů.

   Odpoledne druhého dne se odbývalo v témž duchu, v jakém proběhly dva předchozí koncerty. Sconce ze Stráže nad Ohří předvedli poměrně stylový repertoár, lišící se od běžných originálů pouze kiksy jednotlivých muzikantů. Crash z Nejdku výborně šlapali a předvedli velmi náročný a stylový repertoár. Chabé však bylo využití myšlenky dvou zpěváků (lépe řečeno jejich nevyužití). The Moser Band z Karlových Var se vyznačoval vlastní tvorbou petronovákovského typu a silně amaterským projevem. Za zmínku zde snad stála jen relativně dobrá práce skupiny ve sborech. Odpoledne pak zakončila klatovská skupina Heads s amatérskou nedokonalostí a opětovnými, dost trapnými pokusy o Hendrixe. Plzeňská skupina Nothing zůstala věrna svému názvu a mimo dost nevýrazné vlastní tvorby upozornila na sebe jedině tím, že zahájila poslední festivalový koncert. Sokolovští Johny & They nejsou už žádnými nováčky. Upozornili na sebe především profesionálním výrazem a vynikajícím baskytaristou. Způsob využití několika zpěváků a celkem nesourodá koncepce stylu i repertoáru však staví skupinu spíše do role doprovodného tělesa bez vyrazněji vlastní tváře a kreslí nad progresivitou skupiny jako takové velký otazník.

   Plzeňská skupina Flowers měla na festivalu svou obnovenou premiéru. A zdárnou – hned napoprvé dokázala, že patří k tomu nejlepšímu, co může západočeský beat v roce 1969 poskytnout. Se svým psychedelickým light show, jaké zatím nepředvedl ani Velký mág našeho undergroundu Eugen Fiala, stylovou vlastní tvorbou a silně angažovanými českými texty, byla jedním z největších zážitků letošního plzeňského Beat Festivalu.

   Následující Flemings (Ostrov nad Ohří) vsadili hlavně na vizuální stránku věci – víc nebylo ani technicky možné. Předvedli nejlepší pohybové show festivalu (spíš happening na pódiu); z toho mála hudby, která ke mně pronikla kulisou jásajících fanoušků, byla cítit jistota profesionálů. K oporám kapely nesporně patří varhaník Dany Zahradníček (ještě donedávna hrával za pražské Why Not), bubeník (šílenec klárfeldovského typu) a zpěvák a kytarista Jirka Schneider. I užití širšího nástrojového rejstříku dělalo sound Flemings bohatější a pestřejší. Atmosféra skupiny byla výborná, stejně jako kontakt s publikem a přednes Donovanovy Atlantis.

   Skupině Shakers z Mariánských Lázní připadl nesnadný úkol po těchto třech esech festival zakončit. Pouze tomuto faktu a dobrému srdci některých porotců mohou tak děkovat, že nakonec skončili v první desítce.

   Konečné pořadí prvních deseti skupin, podle rozhodnutí odborné poroty: Flemings, Flowers, Johny & They, Regeneration, Flying Soul, Daisy, Crash, Shakers, Sconce, Hedly Medly.

   Letošní plzeňský festival prokázal životaschopnost západočeského beatového dění. Byl vlastně jakýmsi prubířským kamenem. Za to patří jeho pořadatelům (SKM Plzeň) dík a uznání. Bude jistě zajímavé, jakým směrem se budou ubírat další ročníky tohoto festivalu, aby nebyl už pouhou přehlídkou, ale také nějakým větším přínosem.

JAN KŘTITEL SÝKORA SHOW

Žádné komentáře: