Dobový dokument o zániku Crash Clubu na Suché

Před více než čtyřiceti lety zaniknul tehdejší Crash Club Nejdek na Suché zvaný Čína. Pod tlakem takzvané normalizace musel prostě zmizet. Byla to rána která znamenala, že kapela The Crash tím přišla de facto o svůj domov. Byl to konec konce. V roce 2011 byl na Crash-club.blogu o této události zveřejněn článek, který si můžete přečíst na tomto odkazu:

http://crash-club.blog.cz/1102/40-let-od-likvidace-beat-crash-clubu-v-cine

Také v současnosti bojuje kapela o svoji existenci. Tentokráte to není vnější vliv ale naopak vnitřní atmosféra, která vyústila odchodem našeho zpěváka Václava Vozky. O jeho odchodu jsme se dozvěděli až po třech měsících z jiných pramenů. Kapela nebyla dost dobrá na to, aby jí to osobně sdělil! Doposud k tomu také z jeho strany nedošlo. Po zjištění, že již V. Vozka vystupuje s jiným Crash Bandem v Chebu a se stejným repertoárem, nám nezbývá než vyvodit jediný závěr: jeho odchod a nezájem dále s kapelou pokračovat. Jádro kapely The Crash je však rozhodnuto hrát dál i přes nesnáze, které touto novou situací vznikly. Naštěstí se již zdravotní stav našeho basáka Bondyho zlepšil natolik, že bude moci opět hrát. Také problém týkající se zkušebny je nejspíš vyřešen a na zpěvákovi se pracuje. Doufáme, že se nám podaří v následujících měsících znovu vlézt na prkna a zahrát těm, kterým se naše muzika líbí. Do Nového roku 2013 vám všem přejeme pohodu, zdraví a hodně dobré muziky.

RHYTHM & BLUES (Panton)

Rádi bychom zde zveřejnili pasáž z knihy RHYTHM & BLUES (Panton) od Antonína Matznera a Přemysla Hněvkovského, která vyšla v roce 1985 a ve které je na straně 215 i zmínka o skupině The Crash. Tato kniha dokumentuje vývoj a dějiny  R&B. Pro nás je zajímavé, že kapela The Crash ve své relativně krátké existenci 1968-1971, dokázala na sebe upozornit tehdejší elitu našeho hudebního dění a stála za zmínku v této knize. Je to jen důkazem toho, že nejdecká kapela The Crash patřila k tomu lepšímu, co se v té době na naší regionální scéně odehrávalo.
 
Výňatek: … „Jsem zastáncem názoru, že je lepší dobře okopírovaná cizí písnička, než špatná  původní…“ Není proto divu, že i přínos našeho R&B, lze zpětně hodnotit výše v oblasti interpretační, než autorské. Tato vlna objevila řadu nadaných muzikantů, kteří se postupem času vypracovali do absolutní špičky /jen namátkou jmenujme třeba z kytaristů Hladíka, Andršta nebo Fořta/. V autorské oblasti stojí snad za pozornost občasné pokusy The Matadors na konci šedesátých let, osobitá tvorba Mišíkova a z pozdější doby práce Radima Hladíka a hudebníků soustředěných v různých sestavách jeho Efektů.

     Nástup rhythm and blues na naše scény je chrakteristický zejména pro druhou polovinu šedesátých let, kdy ostatní inspirační zdroje british soundu byly vyčerpány i v Anglii. Mimo skupin Matadors, Flamengo, Framus Five a Blue Effect, kterým je pro jejich zásadní význam věnován větší prostor, věnovaly se této hudbě v celostátním měřítku desítky dalších poloprofesionálních kapel. Namátkou lze jmenovat jablonecké Yerning Lorry, Flowers z Ostrova nad Ohří, Crash z Nejdku, plzeňské The Three nebo Baštářovu Expansi z Chebu. V Táboře hráli Kings se zpěvákem M. Kolářem, v Českých Budějovicích The Sinners, kde začínal Olda Říha. Vzácně stylově čistí byli The Bluesmen z Olomouce, vítězové budějovické Universiády v sedmašedesátém roce, orientující se výhradně na černošské R&B /J. Karpaty – kytara, Z. Kramář – baskytara, J. Vraštil – varhany, V. Grunt – bicí, P. Fidler – zpěv/.

     Průkopníky rhythm and blues na Slovensku – v repertoáru měli vedle skladeb The Who, Rolling Stones a Pretty Things i několik vlastních věcí – byli The Buttons /Dodo Šuhajda - zpěv, Kamil Paulovčin a  Milan Hudec – kytary, Milo Pavelka – baskytara, Ali Kóša – bicí/. V sedmašedesátém vznikají The Soulmen /Dežo Ursini- kytara, Fedor Frešo – baskytara, Vladimír…