Prohledat tento blog

TO ENGLISH SPEAKING READERS

This blog is dedicated to the rockband The Crash from Czech republic, which has existed since 1968 till 1971 and played mostly music from the late sixties and early seventies. In 2010, after more than 40 years the members of the band came together and again started from where they stopped in 1971. Almost complete original group was together up to 2012. Currently they play on regular basis whenever there is interest for their music. Only one original member of the band is left, namely Tomáš Stabenow - accompanying guitar. Solo guitarist Láďa Biela joined the group in 2011. New drummer Milan Bačo joined band again in 2019. He used to play with The Crash durig years 1969-1971. Latest member who joined the band in november 2019 is the bass guitarist Zdeněk Pejsar. Aim of the band is to play music of those great bygone days. This blog-page was created in order to give some information about band's history, support their effort in continuing to play and bring to you latest news about the band and upcoming performances.


pondělí 22. dubna 2013

Update kolem kapely

Tom Stabenow nám oznámil, že nová zkušebna kapely v Karlových Varech je již hotová a připravena k první zkoušce. Napřed se ale do ní musí umístit veškeré vybavení, tj. aparatura, bicí souprava apod. Číňan již zakoupil ojetou bicí sadu Sonor a u sebe doma ji momentálně zkouší a upravuje. První zkouška se plánuje na květen, protože Tom Stabenow odjíždí v těchto dnech na deset dní do Německa. Také je zde stále velká šance, že kapela bude mít klávesáka v podobě Milana Chmelenského alias Emersona. Důležitá je proto první zkouška, kde se má teprve ukázat, jak to s novou kapelou vlastně je a co dokáže. Sami jsme velmi zvědaví na novou zkušebnu a jak se nám v ní spolu bude hrát. Další zprávy následují jakmile bude co hlásit.

středa 3. dubna 2013

Dobrá zpráva… The Crash jedou dál!

Na setkání kapely The Crash 23. března v Karlových Varech se rozhodlo o její další existenci. Kapela se ocitla po odchodu zpěváka Václava Vozky a basáka Bondyho před otázkou co dál a jestli vůbec dál. Právě setkání ve Varech bylo v tomto bodě důležité. Do kapely byl přibrán nový baskytarista Vítek Šebesta, který pochází z Nejdku a je věkově blízký ostatním členům v kapele. Má bohatou, všestrannou a dlouholetou zkušenost co se muziky týče, a hlavně má také chuť s námi hrát. Uvažovalo se dokonce i o tom, přibrat do kapely klávesáka, aby tak byl sound kapely plnější a bližší původním skladbám, ve kterých často varhany apod. figurují. S klávesákem to již bylo domluvené, ovšem ten si to na poslední chvíli rozmyslel. Takže se bude nejspíš hrát pouze ve čtyřech, jako tomu ostatně bylo i u většiny kapel v šedesátých a sedmdesátých letech.

Díky Tomovi Stabenowovi se také konečně a hlavně nastálo vyřešil starý problém zkušebny. V těchto dnech se dokončuje ve Varech její úprava a vnitřní vybavení. Dále se musí sehnat bicí sada a pak se v podstatě může začít zkoušet. Takže po delší odmlce bude The Crash v novém kabátě, během relativně krátké doby opět schopná zahrát svým příznivcům. Repertoár také bude rozšířen o nové skladby a o zpěv se postarají kytarista Láďa Biela a nový baskytarista Vítek Šebesta. Zase se jen potvrzuje pravidlo, že kde je vůle a chuť, tam je i naděje. Již se těšíme na příští setkání s vámi, během našeho dalšího vystoupení.



Vítek Šebesta za mlada

středa 27. února 2013

Bondy končí... kapela také?

I když jsem tuto zprávu věděl již před více jak 14 dny, díky mé cestě do zahraničí jsem se nedostal k tomu ji dát dříve na blog. Tak tedy, Bondy definitivně skončil s hraním bez bližšího udání důvodů. Docela rána pro zbytek kapely, která se usilovně snažila znovu nastartovat po odchodu zpěváka Václava Vozky. Přípravy na nový start byly již relativně daleko, včetně zajištění zpěvu i varhan. Práce na zařízení zkušebny byla v přípravném stádiu a mezitím se mohlo zkoušet ve Staré Roli. Tím, že Bondy odešel, zbývají v kapele ze starých The Crash pouze její dva členové: Tomáš Stabenow a Václav Li (Číňan). Nastává proto dilema, jestli to má vůbec cenu pokračovat jako The Crash s novým basákem, který by byl k dispozici až na podzim letošního roku. Naposledy se hrálo na Pozorce loni v srpnu. Pokud by se chtělo pokračovat a čekat až do podzimu, bylo by to více než rok co kapela spolu nehrála. Po vzájemné domluvě mezi Tomem a Číňanem se nechává celá věc prozatím otevřená a jen čas ukáže, zdali se ještě někdy bude hrát... ať se kapela jmenuje jakkoliv.

Našim příznivcům za jejich návštěvy, ať už v minulosti na Číně nebo v novodobé historii kapely, velmi děkujeme a moc nás mrzí, že s největší pravděpodobností pro ně již nebudeme moci zahrát. Ostatně je to celkem přirozené, že všechno dříve nebo později jednou pomine. Pokud by se vyskytla nějaká zpráva, dáme vám samozřejmě vědět. Za zbytek kapely se s vámi loučí Číňan.

sobota 12. ledna 2013

Návštěvnost našeho blogu

Za dobu existence našeho The Crash blogu jej doposud navštívilo přes 6000 návštěvníků z dvaceti zemí, ovšem samozřejmě, že valná většina byla z našich končin. Náš blog se nedá srovnávat třeba s Beat Club Crash blogem, a to z jednoduchého důvodu, protože je zaměřen pouze na kapelu The Crash. Přesto jsme s touto návštěvností docela spokojeni a děkujeme všem příznivcům za jejich zájem o nás. Situace v kapele je prozatím ve stavu příprav na další pokračování její existence. O dalším vývoji vás budeme průběžně jako vždy informovat, jakmile to daná situace dovolí.

pátek 4. ledna 2013

Jimi Hendrix – 42 let v rockovém nebi

Veronika /18. září 2012 v 15:44

Dne 18. září 1970 bylo v jednom z Londýnských bytů nalezeno tělo Jimiho Hendrixe. Oficiální verze dle úmrtní zprávy zní, že se zadusil zvratky. Jak to tak ale bývá, je okolo jeho smrti mnoho spekulací včetně možnosti předávkování léky i vražda. Pokud je nic takového ale za tak dlouhou dobu neprokázalo, teď už na tom sotva někdo něco změní. Smrt takové hvězdy, jako byl Jimi Hendrix, byla šokem pro všechny, kteří ho jen trochu znali a zajímali se o jeho život a hudbu. Na jeho smrti je jedna velmi zvláštní věc, a to, že svou smrtí se připsal na seznam členů tzv. "27 Club". Co že to je? Klub 27 je neoficiální seznam pěti známých osobností, které zemřeli ve věku 27 let. Kromě Jimiho Hendrixe se sem řadí Brian Jones (Rolling Stones), Janis Joplin, Jim Morrison (The Doors) a Kurt Cobain (Nirvana). Úmrtí v tak nízkém věku ale není jediné pojítko, které je důležité pro Klub 27. Dalším "symbolem" jsou bohužel i drogy, které byli více či méně spojené i se smrtí všech těchto hudebníků. Těch, co zemřeli ve věku dvaceti sedmi let je ale samozřejmě (a bohužel) více, a mezi další osobnosti které se do Klubu 27 řadí patří například i Amy Winehouse. Teď se ale vrátím k Jimi hendrixovi a na jeho počest si pustím jednu z jeho velmi slavných písní.

 Jimi Hendrix - Hey Joe



sobota 8. prosince 2012

Dobový dokument o zániku Crash Clubu na Suché

Před více než čtyřiceti lety zaniknul tehdejší Crash Club Nejdek na Suché zvaný Čína. Pod tlakem takzvané normalizace musel prostě zmizet. Byla to rána která znamenala, že kapela The Crash tím přišla de facto o svůj domov. Byl to konec konce. V roce 2011 byl na Crash-club.blogu o této události zveřejněn článek, který si můžete přečíst na tomto odkazu:

http://crash-club.blog.cz/1102/40-let-od-likvidace-beat-crash-clubu-v-cine


Také v současnosti bojuje kapela o svoji existenci. Tentokráte to není vnější vliv ale naopak vnitřní atmosféra, která vyústila odchodem našeho zpěváka Václava Vozky. O jeho odchodu jsme se dozvěděli až po třech měsících z jiných pramenů. Kapela nebyla dost dobrá na to, aby jí to osobně sdělil! Doposud k tomu také z jeho strany nedošlo. Po zjištění, že již V. Vozka vystupuje s jiným Crash Bandem v Chebu a se stejným repertoárem, nám nezbývá než vyvodit jediný závěr: jeho odchod a nezájem dále s kapelou pokračovat. Jádro kapely The Crash je však rozhodnuto hrát dál i přes nesnáze, které touto novou situací vznikly. Naštěstí se již zdravotní stav našeho basáka Bondyho zlepšil natolik, že bude moci opět hrát. Také problém týkající se zkušebny je nejspíš vyřešen a na zpěvákovi se pracuje. Doufáme, že se nám podaří v následujících měsících znovu vlézt na prkna a zahrát těm, kterým se naše muzika líbí. Do Nového roku 2013 vám všem přejeme pohodu, zdraví a hodně dobré muziky.

středa 5. prosince 2012

RHYTHM & BLUES (Panton)

Rádi bychom zde zveřejnili pasáž z knihy RHYTHM & BLUES (Panton) od Antonína Matznera a Přemysla Hněvkovského, která vyšla v roce 1985 a ve které je na straně 215 i zmínka o skupině The Crash. Tato kniha dokumentuje vývoj a dějiny  R&B. Pro nás je zajímavé, že kapela The Crash ve své relativně krátké existenci 1968-1971, dokázala na sebe upozornit tehdejší elitu našeho hudebního dění a stála za zmínku v této knize. Je to jen důkazem toho, že nejdecká kapela The Crash patřila k tomu lepšímu, co se v té době na naší regionální scéně odehrávalo.
 

Výňatek: … „Jsem zastáncem názoru, že je lepší dobře okopírovaná cizí písnička, než špatná  původní…“ Není proto divu, že i přínos našeho R&B, lze zpětně hodnotit výše v oblasti interpretační, než autorské. Tato vlna objevila řadu nadaných muzikantů, kteří se postupem času vypracovali do absolutní špičky /jen namátkou jmenujme třeba z kytaristů Hladíka, Andršta nebo Fořta/. V autorské oblasti stojí snad za pozornost občasné pokusy The Matadors na konci šedesátých let, osobitá tvorba Mišíkova a z pozdější doby práce Radima Hladíka a hudebníků soustředěných v různých sestavách jeho Efektů.
     Nástup rhythm and blues na naše scény je chrakteristický zejména pro druhou polovinu šedesátých let, kdy ostatní inspirační zdroje british soundu byly vyčerpány i v Anglii. Mimo skupin Matadors, Flamengo, Framus Five a Blue Effect, kterým je pro jejich zásadní význam věnován větší prostor, věnovaly se této hudbě v celostátním měřítku desítky dalších poloprofesionálních kapel. Namátkou lze jmenovat jablonecké Yerning Lorry, Flowers z Ostrova nad Ohří, Crash z Nejdku, plzeňské The Three nebo Baštářovu Expansi z Chebu. V Táboře hráli Kings se zpěvákem M. Kolářem, v Českých Budějovicích The Sinners, kde začínal Olda Říha. Vzácně stylově čistí byli The Bluesmen z Olomouce, vítězové budějovické Universiády v sedmašedesátém roce, orientující se výhradně na černošské R&B /J. Karpaty – kytara, Z. Kramář – baskytara, J. Vraštil – varhany, V. Grunt – bicí, P. Fidler – zpěv/.
     Průkopníky rhythm and blues na Slovensku – v repertoáru měli vedle skladeb The Who, Rolling Stones a Pretty Things i několik vlastních věcí byli The Buttons /Dodo Šuhajda - zpěv, Kamil Paulovčin a  Milan Hudec – kytary, Milo Pavelka – baskytara, Ali Kóša – bicí/. V sedmašedesátém vznikají The Soulmen /Dežo Ursini- kytara, Fedor Frešo – baskytara, Vladimír…

neděle 18. listopadu 2012

I.BEAT FESTIVAL ZÁPADOČESKÉHO KRAJE

Tak jsem konečně asi po roce a půl sehnal číslo časopisu Aktuality Melodie z 31. března 1969, ve kterém je popisován průběh Prvního Beat Festivalu Západočeského Kraje v Plzni, kterého se tehdy také zůčastnila kapela The Crash. Celkem tam bylo sedmnáct skupin a my jsme se tehdy umístili na slušném sedmém místě, a to pouze po třech měsících v novém obsazení. Zveřejňuji celý článek (dnes už historický) a doufám, že přispěje k doplnění informací o historii kapely.
Václav Li - číňan




I.BEAT FESTIVAL ZÁPADOČESKÉHO KRAJE

Plzeň
2. a 3. BŘEZNA 1969


   Letošní plzeňský Beat Festival byl vlastně historický – poprvé se zde představily skupiny z celého Západočeského kraje v celé šíři a ucelenosti. Ve čtyřech festivalových koncertech dostalo možnost celkem sedmnáct přihlášených skupin. Sedmnáct kapel z různých měst i vesnic, různých stylů a hlavně různých kvalit.

   Celý podnik zahájila plzeňská skupina Hedly Medly. Předvedla slušný amatérský standard, z něhož o několik hlav vyčníval výkon bubeníka. (Bubeníci vůbec byli v mezích možností oporou většiny zúčastněných skupin.) Pro začátek to nebylo nejhorší – to totiž přišlo hned vzápětí. Elektrons z Tučné; s dost pestrým repertoárem od Olympicu přes Petra Nováka a Flamengo až k Sally Selingové. Hned po sobě tak vystoupily dvě skupiny, mezi nimiž byl rozdíl několika tříd. A ani následující kapela Oxford´s z Kralovic nebyla o mnoho lepší.

   Druhý festivalový koncert otevřely dvě plzeňské kapely Flying Soul a Daisy. První s velmi hezkým repertoárem a zpěvákem připomínajícím (a to nejen zjevem) Viktora Sodomu v mladších letech; druhá cardinalovsky west-coastová, s ucházející vlastní tvorbou, zpěvákem, jako největší slabinou a osobitými úpravami některých převzatých skladeb (zajímavá byla aranž Hey Joe). Dvě další skupiny (Monsters Blovice a Crazy Creation Senec) však srazily úroveň festivalu opět do mezí přehrávky STM. Závěr večera patřil plzeňské psychedelické skupině Regeneration. Pouze ve třech lidech, s výborným kytaristou, konzervatoristou Karlem Němcem (já osobně bych ho řadil hned za Hladíka a Andršta) a poprvé (a bohužel i naposled) na celém festivalu s citem odvedeným Mayalem, pomohla tato kapela opravdu trochu regenerovat zubožené hudební cítění posluchačů.

   Odpoledne druhého dne se odbývalo v témž duchu, v jakém proběhly dva předchozí koncerty. Sconce ze Stráže nad Ohří předvedli poměrně stylový repertoár, lišící se od běžných originálů pouze kiksy jednotlivých muzikantů. Crash z Nejdku výborně šlapali a předvedli velmi náročný a stylový repertoár. Chabé však bylo využití myšlenky dvou zpěváků (lépe řečeno jejich nevyužití). The Moser Band z Karlových Var se vyznačoval vlastní tvorbou petronovákovského typu a silně amaterským projevem. Za zmínku zde snad stála jen relativně dobrá práce skupiny ve sborech. Odpoledne pak zakončila klatovská skupina Heads s amatérskou nedokonalostí a opětovnými, dost trapnými pokusy o Hendrixe. Plzeňská skupina Nothing zůstala věrna svému názvu a mimo dost nevýrazné vlastní tvorby upozornila na sebe jedině tím, že zahájila poslední festivalový koncert. Sokolovští Johny & They nejsou už žádnými nováčky. Upozornili na sebe především profesionálním výrazem a vynikajícím baskytaristou. Způsob využití několika zpěváků a celkem nesourodá koncepce stylu i repertoáru však staví skupinu spíše do role doprovodného tělesa bez vyrazněji vlastní tváře a kreslí nad progresivitou skupiny jako takové velký otazník.

   Plzeňská skupina Flowers měla na festivalu svou obnovenou premiéru. A zdárnou – hned napoprvé dokázala, že patří k tomu nejlepšímu, co může západočeský beat v roce 1969 poskytnout. Se svým psychedelickým light show, jaké zatím nepředvedl ani Velký mág našeho undergroundu Eugen Fiala, stylovou vlastní tvorbou a silně angažovanými českými texty, byla jedním z největších zážitků letošního plzeňského Beat Festivalu.

   Následující Flemings (Ostrov nad Ohří) vsadili hlavně na vizuální stránku věci – víc nebylo ani technicky možné. Předvedli nejlepší pohybové show festivalu (spíš happening na pódiu); z toho mála hudby, která ke mně pronikla kulisou jásajících fanoušků, byla cítit jistota profesionálů. K oporám kapely nesporně patří varhaník Dany Zahradníček (ještě donedávna hrával za pražské Why Not), bubeník (šílenec klárfeldovského typu) a zpěvák a kytarista Jirka Schneider. I užití širšího nástrojového rejstříku dělalo sound Flemings bohatější a pestřejší. Atmosféra skupiny byla výborná, stejně jako kontakt s publikem a přednes Donovanovy Atlantis.

   Skupině Shakers z Mariánských Lázní připadl nesnadný úkol po těchto třech esech festival zakončit. Pouze tomuto faktu a dobrému srdci některých porotců mohou tak děkovat, že nakonec skončili v první desítce.

   Konečné pořadí prvních deseti skupin, podle rozhodnutí odborné poroty: Flemings, Flowers, Johny & They, Regeneration, Flying Soul, Daisy, Crash, Shakers, Sconce, Hedly Medly.

   Letošní plzeňský festival prokázal životaschopnost západočeského beatového dění. Byl vlastně jakýmsi prubířským kamenem. Za to patří jeho pořadatelům (SKM Plzeň) dík a uznání. Bude jistě zajímavé, jakým směrem se budou ubírat další ročníky tohoto festivalu, aby nebyl už pouhou přehlídkou, ale také nějakým větším přínosem.

JAN KŘTITEL SÝKORA SHOW

čtvrtek 1. listopadu 2012

Imitace Jimiho Hendrixe per huba (Michael Winslow)

Po kliknutí na odkaz si poslechnete parádní imitaci skladby Purple Haze od Jimiho Hendrixe. Velmi zajímavé a neuvěřitelné je, jak Michael Winslow dokáže imitovat kytaru a zvuky jen pomocí svých úst a částečně playbackem.

http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=rVUw62pxDGw

a ještě jeden

http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=pGCEHMT1O0w&feature=endscreen

sobota 27. října 2012

Pauza kapely trvá

Podle posledních zpráv není Bondy minimálně až do konce roku schopen hrát anebo zkoušet. Z tohoto důvodu jsou případné nabídky ke hraní bohužel odmítány. Také se doposud neuskutečnila schůzka všech členů kapely, aby se probrala současná situace a případné další plány do budoucna. Proto se pomalu všichni chystáme k zimnímu spánku a snad bude příští rok lepší... pokud se z toho spánku probereme! Bilance je taková, že letošní rok byl provázen smůlou a up and downs jejích členů, což se konkrétně projevilo u Toma a Bondyho zdravotními problémy. Problém se zkušebnou také nebyl uspokojivě vyřešen. Suma sumárum jsme proto závislí na času, aby nám teda časem ukázal co pro nás připravil. A protože se v nejbližší době asi nic dít nebude, tak již nyní přejeme touto cestou všem příznivcům kapely The Crash pěkné svátky Vánoční a slibný Nový rok, ve kterém vám snad ještě zahrajeme. A kdyby ne, tak se netrapte protože nic netrvá věčně. Původní cíl kapely - zahrát si spolu a pro lidi - byl splněn, a snad jsme vás i potěšili. O to tady vždycky v podstatě šlo. Děkujeme všem, kdo si nás v této druhé fázi existence kapely přišli poslechnout, za jejich vlídnou podporu a shovívavost. Bez vás by ta naše snaha neměla asi žádný smysl. Pozitivní na tom bylo to, že jsme se s mnohými z vás po mnoha letech opět uviděli.